RECENZE: Děti moje s Clooneym žijí v ráji vypravěčské čistoty

Už Bokovkou dal Alexander Payne najevo, v čem tkví jeho síla: v nápadu, vkusu a citu pro míru. Navíc nemá zbytnělé ego filmaře, který sebeoslavné efekty staví nad příběh, a v žánru tragikomedie se cítí jako ryba ve vodě.

Z filmu Děti moje s Georgem Clooneym | foto: outnow.ch

To všechno teď plně uplatnil ve snímku Děti moje, který po výhře dvou Zlatých glóbů vstupuje ve čtvrtek do českých kin. A když se připočte neotřele tatíkovský George Clooney v hlavní roli, zdá se, že má nakročeno k Oscarům. Ale současně a především k divákovi.

Děti moje

80 %

USA/ VB, 115 min.

režie Alexander Payne,

hrají George Clooney, Shailene Woodleyová, Matthew Lillard, Judy Greerová

Kinobox: 65 %

IMDb: 7.3

Děti moje totiž spadají do rodiny vstřícných, takzvaně malých velkých filmů: navenek neoslňují, tím silněji však účinkují. Typickou sebeobranu hořkým humorem Payne uplatnil v zápletce i v jejích kulisách: Clooneyho hrdina je bohatý dědic domorodé půdy v zemi snů, na Havajských ostrovech. Jenomže když hledí na manželku, s níž se dávno odcizil a která po úrazu skončila v kómatu na přístrojích, uleví si: "Do háje s takovým rájem!"

Ale obávané hloubavé melodrama o umírání nehrozí, přestože Payne si nepomáhá lacinými zázraky. Děti moje vyprávějí o cestě živých za poznáním a smířením; o cestě kouzelně zbrklé, pošetilé a zábavné. Do mužova světa náhle vtrhnou zmatky, s nimiž si neví rady: jak sdělit příbuzným a známým, že mají na rozloučení s jeho ženou pár posledních dní, a jak zvládnout rebelské dcery. Mladší si fotkami umírající matky dělá ve škole reklamu a starší vmete otci do očí, že je nic netušící paroháč. Na což Clooney reaguje nepopsatelným způsobem, jenž si o Oscara přímo říká - ale totéž platí o projevech jeho zprvu drze přezíravých, navzájem rozhádaných, postupně stále loajálnějších dcer, jež se otce zastanou před rozbolavělým tchánem.

Hlavním těžištěm vyprávění je detektivní rodinná výprava za tajemným milencem umírající ženy, do níž se vnutí ještě přitroublý nápadník starší dcery – a tahle bizarní road movie se smíchem vyloženě otřásá. Leč smíchem, za nímž zpravidla následuje ťafka oddělující věci podstatné od nepodstatných a posouvající divákovo mínění o postavách jiným směrem. Chtějí jen vědět, nechtějí ublížit – přesto se až na ostří nože vyhrotí vtipné setkání Clooneyho hrdiny se sokem v lásce, uprostřed pohádkové pláže a nekonečného vědomí marnosti.

Nejkrásnější loučení

Děti moje zosobňují film velice čistý, něžný, ohleduplný a samozřejmý; udílí rozhřešení s nadhledem, bez kázání, s chápavou ironií pro postoj "odpouštím jen proto, že musím".

Má pouze dvě menší vady: motiv prodeje pozemků po předcích, který se nevyhne dávce hollywoodského patosu, a přece jen trochu přeslzené finále. Nicméně od toho je tu Clooney, aby mu vrátil nádech jednoho z nejkrásnějších milostných loučení v dějinách filmu.