Solomon KaneFrancie, VB, Česko, 2009, 104 min. Režie: Michael J. Bassett Hrají: James Purefoy, Max von Sydow, Marek Vašut, Hodnocení: 50 % |
Polepšeného hříšníka z Anglie 16. století Solomona Kanea přivedl na svět americký spisovatel Robert E. Howard, stvořitel Barbara Conana a klasik hrdinské fantasy pro dospělé.
Z Conana v podání Arnolda Schwarzeneggera stvořil Hollywood 80. let světový hit. Kanea si naopak přisvojila Evropa a britskofrancouzskočeská spolupráce zrodila plochou hru na černou magii, která po loňském objíždění festivalů zatím zvolna proniká na mezinárodní trhy.
Vlastně nejzajímavější podívanou přináší Solomon Kane právě českému publiku, které se v hluchých místech zabaví pátráním po domácích tvůrčích otiscích. V titulcích je zosobňují obory od masek, výpravy a kostýmů přes asistenty režie, produkce nebo kamery až po zvukaře, výrobce efektů či kaskadéry.
Na plátně má národní vklad dva zásadní rysy: z Česka film učinil nehostinný kraj s největším nánosem bláta v dějinách kinematografie a z Marka Vašuta padoucha s nejzlotřilejší tváří i smíchem.
Hrdinova proměna
Ve zkratce: hrdina, jehož osud líčí i právě vydaný komiks Solomon Kane – Ďáblův hrad, páchá za vojenských tažení krvelačné zlo tak dlouho, až má jeho duše propadnout peklu. Aby se spasil, vzdá se násilí, než tasí meč znovu – tentokrát ve službě dobru.
První část snímku sleduje dráhu jeho proměny. V úvodním námořním útoku na město minaretů se už sejde celá žánrová výbava: chaos, krev, řinčení zbraní, ubozí muslimové a krutý vůdce mířící skrze plameny do zakletého trůnního sálu, v němž ze zrcadel na vojáky vyskakují lační zombíci.
Hororové harampádí hlasů, zvuků, hučení a bafání vyvrcholí sípavým pekelníkem, jejž Kane odbude: „Jediným ďáblem jsem tu já.“ Jenže to ještě nepotkal Vašuta...
Další výjev už hrdinu zastihne na půdě anglického kláštera, kde vede dlouhý hovor o sudbě a údělu, než vyrazí na kajícnou cestu vlastí. Obrazově vděčný motiv osamělého poutníka v krajině lemují další obnošené rekvizity: krkavci, šibenice, mraky, sníh.
Mimochodem chumelí téměř bez ustání a větší vločky aby pohledal, přesto na zemi zůstává jen skromný poprašek. Občas sněží taktéž popel spálenišť a vzápětí udeří provazy prudkých lijáků; suchého tu není nic, nejméně pak humoru.
Rozbahněnou road movie prokládanou další opršelou metodou, totiž úryvky snových vzpomínek na dětství v šlechtickém sídle, vroubí setkání se zlem v podobě lapků vedených Vašutem i s dobrem, jež symbolizuje vstřícná rodinka se sladce nevinnou dcerou.
Dívka se tradičně kochá pohledem na urostlého hrdinu obnaženého do půli těla, byť šarm, jímž vládne Kaneův představitel James Purefoy, je více povšechný než osobitý. Až když konečně přijde střet, kdy polepšený zabiják pozná, že a nanosili bláto s gándhíovsky trpným postojem vůči násilí těžko zachrání slečnu i zotročený lid, natož vlastní duši, dostane se v druhé půli film trochu do pohybu.
To však neznamená, že by se zbavil „béčkové“ patiny střídající žánrové prvky od hororu k westernu. Dojde tu na brutální vraždu dítěte, poletování čarodějnic, názorné ukřižování i novou várku zombíků okusujících zbylé živáčky v podzemí pobořeného kostela. Vašut se objeví ještě několikrát, což značí, že zastává již dost výraznou roli, byť především zábavným maskérským zohyzděním.
Jistěže existují fanoušci, kterým nepřekáží ani povrchní nátěr středověkého temna podle jediné omleté šablony a kteří tvrdí, že jistá nahlouplost k žánru patří, dokonce mu dodává pravý půvab. Ale ostatní diváci spíš propukají v smích nad doslovností dialogů, třeba když umírající otec unesené dívky po chroptivém „zachraňte ji“ pro jistotu zdůrazní „to jsou má poslední slova“.
A odbojářsko - rodinné hradní finále s výkřiky Bratře! či Otče! už se pohybuje na hraně nechtěné parodie. Nicméně: poskytl českým profesionálům práci a Vašutovi i několik cynických vět, nechť má tedy tým režiséra a scenáristy Michaela J. Bassetta za odměnu alespoň průměrnou známku.
