Premiérovou kolekci pěti titulů, které volně spojuje téma rodiny, uvádějí od čtvrtka desítky kin v celé zemi.
Milý tati 75%
Konečně je k vidění nevšední mix animace, dokumentu a hraných prvků, za který získala Diana Cam Van Nguyen doma i ve světě řadu trofejí. Fotografie, hrané momentky a citace z dopisů vroubí zpověď dívky, jež měla k otci nejblíže, když jí psal z vězení, a který opustil její matku čekající dceru, neboť podle vietnamské tradice chtěl syna. „Co kdybych byla kluk?“ zkoumá vypravěčka a její vztah k otci se vyvíjí od pocitu křivdy ke vzdoru. Slov se sice místy nadužívá, zato obrazově jde o naprosto výjimečný tvar.
Sestry 70%
Čistá, prostá, osobitě stylizovaná animace zdobí baladu o bezmezné a bezmocné sourozenecké oddanosti, který natočila Andrea Szelesová. V originální zkratce sleduje, jak „malá“ sestra živí kdesi v poušti „velkou“, jež se propadá do písku stále hlouběji. Marnost spásy vyústí v pointu poněkud účelově symbolickou, ale jedinečnost zůstává.
Projekt Adam Basma 75%
V dokumentární rodinné detektivce se režisérka Leila Basma vydává po stopách svého strýce, původem libanonského tanečníka žijícího ve Státech. Z příbuzných usilovně doluje dávná tajemství, proč mistra břišních tanců z komunity vyobcovali a vydědili, „dokud se neožení a nebude mít děti“. Upřímností, otevřeností i postojem typu „vyprávím o sobě, abych mohla vyprávět o tobě“ se dokument podobá východisku projektu Milý tati.
Con Spiro 80%
Vrchol ženské filmařské přesilovky zosobňuje Barbora Chalupová, jejíž hraný příběh z covidového bezčasí sledující plíživou nákazu konspiračních teorií obsahuje vše, co si lze přát. Tedy neotřelý nápad, humor, napětí, mystiku i skvělé herce v rolích matky a dvou synů, jejichž životy se z velké části odehrávají na síti, než při výletu do hor propadnou bezmála pohanské bázni. Způsob, jak bloudění ztemnělým lesem za bouře propojí režisérka s vírou, je láskyplný, podmanivý a překvapivě zralý.
Vinland 65%
Osobní linii rodinných látek se trochu vymyká pouze Martin Kuba v syrovém hraném dramatu, jehož název i vzkaz si vypůjčil z knihy líčící vikingské objevování Ameriky. Také hrdinové příběhu, který se odehrává v několika kapitolách za sychravé nálady od září do února, cestují do jiných světů, kde však nemohou zakořenit: dělníci z postsovětských zemí, jimž novodobí otrokáři seberou pasy, mobily i výdělky. Násilí se postaví jen gruzínský učitel, paradoxně potrestaný „povýšením“ a tím ještě spoutanější, natož když se zaplete s Ukrajinkou. Snímek mu nakonec přidělí odhodlání k činu a stopu naděje, i když zpod přívalu působivě potemnělé, drsné nálady prosakuje pramínek autorské konstrukce.
