RECENZE: Vesničko líná středisková. Díra u Hanušovic je seriál bez tématu

  15:54aktualizováno  15:54
Světovost je dvojsečná. Divadelník Miroslav Krobot dostal pozvání do hlavní soutěže karlovarské přehlídky hned se svým prvním filmem Díra u Hanušovic, který režíroval a k němuž psal s Lubomírem Smékalem i scénář. Jenže měl smůlu, že valná část soupeřů se jeho dílu z vísky na Jesenicku podobala jako vejce vejci.

Záběr z filmu Díra u Hanušovic | foto: A-Company

Zjevně letí filmové výspy, samoty, zapadákovy; v nich ztracenci, vyděděnci, vidláci; a coby vypravěčský styl minimalismus. Zkrátka Díra u Hanušovic se svezla na monotónní vlně všech módních konců světa včetně líného rytmu bezčasí uprostřed velebné krajiny, na níž kamera buduje dlouhé obrazy.

Stařena s mobilem, drbny v kostele, jediný krámek i hospoda; stokrát viděný půdorys, do nějž závan jiného světa vnese až vdovec z Německa, by mohl připomenout sérii Slunce, seno, Babovřesky. Ale od ní si drží Krobot odstup, neboť figurky nekarikuje a mluví k jinému typu publika. Nehraje se fraška, ale ani černá komedie, spíš existenciální balada s bizarním vtipem.

Fotogalerie

Krobotův venkov má blíže k dílům Bohdana Slámy, ovšem dal by se pojmenovat i jako Vesničko má středisková naruby, popírající slunnou idylu. Hrdinky hledí z okna na hřbitov clonou beznadějného lijáku, do domu zatéká, hrobník v dešti pálí nalezené lidské kosti, lidé si vyměňují jen holé věty oznamovací - o čem taky pořád mluvit. Štamgasti z Okresního přeboru zasedli v podobném lokálu, ubrali však na legraci a přidali melancholii, s níž zírají u piva na televizní soutěže.

Svatou trojici filmu představují věrný „živočichopis“, věrná nálada, věrná výprava - ale nic víc. Jen sled typizovaných postav a postaviček, domáckých pelíšků a groteskních soužití; hodně koloritu, hodně rituálů, nicméně všechno se točí v bludném kruhu symbolického čekání na Godota. Třeba někdo přijde, něco se stane, něco se konečně změní - jenomže samo od sebe asi sotva.

Potíž Díry u Hanušovic spočívá v tom, že vlastně tu není s kým soucítit, koho nenávidět ani komu držet palce. Veškeří hrdinové jsou trpní, smíření,  odevzdaní, snad už se ani nesnaží vymanit ze stereotypu bez perspektivy, který je obklopuje. Cizinec, jenž by ves probudil, osamocený rebel, vůči kterému by se ostatní vymezili, zkrátka chybějí - Krobotovu snímku, jeho příliš lineární nedramatické stavbě, ale vlastně i celé jedné vlně české kinematografie rozněžňující se nad přežíváním outsiderů.

Krvavá epizoda navíc

Ne že by je Krobot chránil i před smíchem, naopak: servíruje několik opravdu třeskutých momentek, třeba ve scénce se statikem - vůbec humor nesou zpravidla izolované scénky, skeče, výstupy. Zábavnou úlohu plní rovněž jazyk, který mísí prvky nářečí a vulgarit, vděčně a trefně, nikoli však z nutné vnitřní logiky.

A místy se trpký úsměv zdá až příliš chtěný, například u oběda, kde se stejně nezaujatě jako další porce knedlíků probírá tragédie místního milostného trojúhelníku.

Díra u Hanušovic

Česko, 2014, 102 min

režie: Miroslav Krobot

hrají: Tatiana Vilhelmová, Lenka Krobotová, Johanna Tesařová, Ivan Trojan, Jaroslav Plesl, Simona Babčáková, Hynek Čermák, David Novotný, Lukáš Latinák

Hodnocení­: 55 %

Mimochodem tahle krvavá epizoda, v níž netypickou roli zpustlé divoženky zvládá Simona Babčáková, působí jako umělý přílepek, třebaže prý vychází ze skutečné události. Ovšem reálný základ ještě věrohodnost ve filmovém vyprávění nezaručí.

Ve finále se pak Díra u Hanušovic dopouští příliš okatých vzkazů, přestože by je Tatiana Vilhelmová uhrála i němá. Herecky filmu kraluje, byť navenek se víc mohou předvádět Ivan Trojan či Jaroslav Plesl: je uměřená, zkázněná, vzácně jednolitá. Ale sdělení, které její postavě autoři naložili na bedra, totiž hold ženské síle zvládající to nejtěžší, zůstat a nést svůj úděl, také po pravdě nepatří zrovna k nejobjevnějším.

Antichalupáři

Díky volbě skvělého týmu od kameramana po architekta nepůsobí Díra u Hanušovic lacině jako jiné překotné debuty, zrozené čistě z nerozvážné ctižádosti; na prvotinu se dá mluvit o lehkém nadprůměru. Leč vyprávět o tom, jak se nic neděje, to je úkol pro zralého velmistra, nikoli pro začátečníka. Téměř každá z aranžovaných jednotlivostí či postřehů má svůj půvab, dohromady však účinkují jako seriál bez tématu, který autor opomněl rozdělit na epizody. Antichalupáři, tak by se mohl jmenovat.      

  • Nejčtenější

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijede třeba Andrea Bocelli. Podívejte se na přehled...

RECENZE: Karel, já a ty nabízí defilé třicátníků, kteří nevědí, co chtějí

Bohdan Karásek říká svým pracím „bytové filmy“, což lze přeložit jako levné projekty na pomezí studentských a...

Odlišné názory dnes někteří označují za fake news, řekl Vašut v Rozstřelu

Ve čtvrtek do kin vstoupí snímek Jonáše Karáska, který na filmová plátna přináší největší vzpouru ve vězeňské historii...

Hudba místo psychiatra. Korn představí v Praze album plné bolesti ze smrti

Do Prahy se vrátí po třech letech, tentokrát však s hodně temným materiálem. Američtí nu-metalisté Korn představí 30....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Největším českým porevolučním hitem je Země vzdálená

Během tří dekád od pádu komunistického režimu vzniklo mnoho hitů, ale tím největším je podle mínění diváků hudební...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Jakub Šural: Snažím se, aby na mě brácha mohl být hrdý

Přes půl roku uplynulo od toho 29. dubna, kdy fotbalový svět přišel o Josefa Šurala a Jakub Šural, obránce Zbrojovky...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

  • Další z rubriky

TELEVIZIONÁŘ: S ní mne opustil život. Jak žije osamělý hybatel dějin

Na náhrobku si přeje mít jedinou prostou větu: Snažili jsme se. Přitom mu jeho snaha vyšla, ale jinak, než si...

Premium

Hugh Jackman: nejslavnější mutant, vášnivý zpěvák a všestranný herec

Se svou nejslavnější rolí se Hugh Jackman sice před nedávnem rozloučil, přesto se v Hollywoodu o nedostatek práce...

„Byla svou nahotou tak moderní.“ Jak se rodily erotické fotografie

Je na čase, aby ženy přemýšlely nad vlastními sexuálními touhami. To jsou slova režisérky Lou Jeunetové, která na...

RECENZE: Návrat Dagmar Havlové ke komedii zařídili jiskřiví Vlastníci

Místo Dvanácti rozhněvaných mužů sedí kolem stolu čtrnáct majitelů bytů. Nečekaně zábavnou domovní schůzi zprostředkují...

PORADÍME: Jak vybrat zimní boty pro děti?
PORADÍME: Jak vybrat zimní boty pro děti?

Zima pomalu, ale jistě klepe na dveře, a proto je nejvyšší čas myslet na zimní obutí vašeho dítěte. Dětská nožka roste rychlostí blesku, a tak se každoročnímu nákupu sezónní obuvi nevyhnete.

Najdete na iDNES.cz