RECENZE: Vetchý k České detektivce sedí, jazyk literárních vědců méně

Doktor Mejzlík, revírní Čadek, kapitáni Kalaš i Exner, rada Vacátko, malíř Horác či inspektor Borůvka patří k literárním hrdinům cyklu Česká detektivka, jenž ve středu začne na programu ČT art.

Devítidílnou sérií provází asi nejslavnější televizní pátrač současnosti, seriálový šéf pražské mordparty z Případů 1. oddělení Ondřej Vetchý, který svou náklonnost k leckdy přezíranému žánru nikdy netajil. O to přirozeněji se vyjímá mezi legendami profese.

Jejich přehlídka začíná u prvorepublikových cliftonek pro mnohé překvapivým objevem, že americký mistr převleků Léon Clifton nespadal do překladové literatury, nýbrž jej přivedli na svět čeští autoři.

Navíc kouzlo pamětnického braku, proti němuž brojily dobové osvětové organizace, násobí jeho filmové přepisy s patinou němých grotesek, jako hororově laděný Šílený lékař z roku 1920.

Zazní i jiná málo známá fakta, třeba že soudničky psal už K. H. Borovský nebo že cliftonky ovlivnily celou generaci včetně V+W; z filmových Čapkových povídek z roku 1947 se zase připomene netypický Poslední soud.

Archivní ukázky příjemně pomáhají i jiným kapitolám, třeba epizodě, v níž ožijí Hříšní lidé města pražského včetně reálných předobrazů jednotlivých kriminalistů, nebo připomínce normalizace, kdy se v edici Magnet obnovila vlna špionážních zápletek z budovatelské éry.

Díl věnovaný předním ženským spisovatelkám žánru představí vůbec první českou vyšetřovatelku, pohříchu zamilovanou zrovna do vraha, a přes rodokapsy s anglickými pseudonymy domácích autorů či angloamerické prostředí jejich prací se dojde k Eduardu Fikerovi, povolanému poté k „ideologizaci“ detektivek; tak se zrodil kriminalista Kalaš, kdysi ještě příslušník StB.

Vedle filmových návratů sluší cyklu Česká detektivka zajímavá stylizace, kterou lze přičíst režisérce Adéle Sirotkové, a osvěžující role nepřímo souvisejících detailů, k nimž náleží třeba pozadí známé písně Tak to vidíš, Máňo, přece jsme tě lízli.

Škoda, že s podobně lehkou nadsázkou jako realizační tým si nepočínají literární vědci, kteří v pořadu vystupují. Jejich více méně šroubované projevy zavádějí detektivku na akademickou půdu a v průvodním komentáři, zejména tam, kde se hodnotí politické pozadí, dává jazyk občas zabrat i Vetchému.

Láskyplný nadhled vůči „nižší“ literatuře, jež přitom oslovuje masy a ve vrcholných titulech vypovídá přesněji než společenské romány, ovšem vyžaduje dar humoru typu Karla Čapka.

Česká detektivka

60 %

ČT 2022, režie Adéla Sirotková, průvodce Ondřej Vetchý

Vzpomeňme, že v pojednání o detektivkách Holmesiana označil svatého Tomáše za patrona detektivů, neboť „neuznal jsi tajemství, pokud jsi nevložil prst do rány; shledav potom, že je zasazena ostrým kovovým nástrojem, vedena odspodu a naprosto smrtelná, považoval jsi věc za uspokojivě vyšetřenu“.

Svou obranu detektivky pak shrnul slovy, která by mohla stát v záhlaví pořadu, totiž „dělá mi dobře nalézt dobré věci v krajích špatné pověsti“.