Zápletka se pohybuje někde na pomezí antických tragédií, ve kterých nic netušící Oidipus zplodil děti s vlastní matkou, a cimrmanské parodie hry, v níž se hrdina dozví, že jeho teta není teta, nýbrž vzdálená snacha, otec je jeho syn, matka babička z otcovy strany, tudíž on sám je vlastně sirotek, „ale hlavně že jsem poznal pravdu“.
Část národa vydrží, jen aby odhalila záhadnou úlohu bonvivána v podání Pavla Kříže.


















