RECENZE: Proč se Bratr a sestra nenávidí? Ani Cotillardová to asi neví

Osmkrát se Arnaud Desplechin účastnil soutěže v Cannes, naposledy se snímkem Bratr a sestra, který nyní do českých kin láká na slavnou Marion Cotillardovou, nositelku Oscara za Edith Piaf. V roli herečky tu zosobňuje profesi, již umí nejlépe.

I ctitelé komorních rodinných dramat se musí připravit na pořádnou dávku deprese. Nejprve bratra hrdinky, jehož hraje Melvil Poupaud, pochová malého syna, poté při autonehodě utrpí smrtelná zranění jejich rodiče. Takže se potomci musí sejít, ale ani třetí z nich, gay, nedovede zbylé dva smířit.

Něco se dá přičíst typicky uměleckému sklonu k hysterii, navíc sestra herečka a bratr literát si mohou závidět míru slávy a jí se příčí, jak o ní píše. Ale nic z toho stále nevysvětluje, proč dvojici už dvacet let provází tak silný, bezmála fyzický vzájemný odpor. A jestli divák čeká jasnou odpověď, má smůlu.

Pro režiséra je podstatnější sledovat, jak znesváření sourozenci žijí: on se svou ženou na zapadlé farmě coby vyděděnec plný hněvu, ona, tvář z plakátů, s dospívajícím synem a sklenkou ginu k rannímu interview. Když na sebe náhodou narazí, on utíká, ona upadne.

Zatímco matku čeká amputace, otci syn sdělí, že mu nepůjde na pohřeb, neboť tam by viděl sestru; prostředníkem se stává rodinný přítel psychiatr, jenž dodá antidepresiva, a když se přidá hereččina hladová fanynka z Rumunska, nálož tíhy uvalená na diváka je až chorobná, ba neslušná.

Bratr a sestra

50 %

Režie Arnaud Desplechin, hrají Marion Cotillardová, Melvil Poupaud

Kinobox: 55 %

IMDb: 5.6

Ovšem herecky se titulní dvojici nedá nic vytknout, třeba nervní výbuch Cotillardové v lékárně nebo Poupaudův drsný výstup s jejím filmovým synem se zaryjí svou zraňující intenzitou do paměti.

O to více však zklame rozuzlení po zúčtování veškerých bolestných ztrát, které namísto odhalení záhady postrčí hrdiny ke kajícné sebenápravě mimo světla reflektorů, řekněme v zájmu veřejného blaha. To už hraničí s výsměchem.