Reálný Czech Made Man: Jmenuji se Kubík a vydělávám na lidské blbosti

Je všude. Huláká z rádia, fotí se s modelkami a tváří Jana Budaře vyzývá k návštěvě kina. Nikdo přitom pořádně neví, kdo to je a co přesně dělá. Zdeněk Kubík. Nebo také Czech Made Man.

Dlouho odmítal říci, jak se jmenuje. Dokonce i svůj první oficiální rozhovor poskytoval inkognito s tím, že když jméno řekne, nesmí proniknout mimo kancelář redakce iDNES.cz.

Recenze iDNES.cz

Czech Made Man je poctivý mix kokainu, nápadů a vysokého IQ

Vizuálně dokonalé snímky Čechům smrdí. Socialismem podporované heslo Navrch huj, vespod fuj! se nám zkrátka vrylo pod kůži. Formálně vybroušený Czech Made Man režiséra Tomáše Řehořka tak nejspíš tvrdě narazí. Rozhodně si však nezaslouží odbýt s tím, že jde jen o "navoněný" videoklip.  

Focení pro Magazín DNES absolvoval v paruce a brýlích a i když se jinak neváhal podělit o ty nejosobnější detaily, na utajování identity trval. Jednak proto, že je úspěšný a bohatý (což se u nás ne úplně oceňuje) a jednak chce klid – "slávy" si prý do sytosti užil v Číně, kde je jako zrzek s bílou kůží za vzácného exota. "Až sundám fousky a paruku, můžu jezdit metrem a nikdo mě tu nebude znát," tvrdil. To bylo krátce po premiéře.

Uplynuly dva týdny a vše je jinak. Z tajnosnubného podnikatele se stala celebrita, která má jméno a svůj "opravdový příběh" vypráví, kde může. Masku sice zatím nesundala, ale ten den jistě není daleko. Proč tak náhlá změna? Jedná se o chytrý marketingový tah, nebo jen vítězství ješitnosti? Těžko říct – na radikálních změnách stojí celý život Zdeňka Kubíka, velmi schopného byznysmena s kopou "štěstíčka".

Film Tomáše Řehořka z něj leccos věrně zachytil. Budeme-li však vycházet z toho, co svérázný podnikatel (on tohle slovo nesnáší) odvyprávěl médiím včetně iDNES.cz, leccos v něm přebývá a leccos chybí. "Například jsem nikdy neutíkal z Číny v kontejneru," říká Kubík.

31. března 2011

"Taky jsem nikdy nejel v dostizích. Sharon jako ta ve filmu nikdy nebyla, obchody jsem v Číně dělal s chlapem, což je pro filmaře samozřejmě méně atraktivní. A ani jsem nezbohatl na českém skle," shrnuje divákům to nejzásadnější s tím, že první velké peníze mu přinesl až trh s elektronickými součástkami. A pak internet, respektive "obchod s lidskou blbostí", jak říká jeho filmová verze (a nepřímo i on sám). Ale popořádku.

Na hraně

Odjakživa chtěl mít víc než ostatní. A odjakživa se to tak také snažil zaonačit. "Nevím, kde se to ve mně bralo. Možná to souviselo s tím, že jsme doma měli pořád nedostatek. Už jako dítě jsem se zajímal, jak se co nejsnadněji dostat k penězům. Fascinovaly mě," vysvětluje, proč už jako malý kšeftoval s Němci na ulici nebo proč vařil kafe z lógru. Kdekoli se ocitnul, uměl z toho těžit – počínaje veřejnými záchodky, kam se dostal přes vyhazov z nádražního bufetu, a konče prodejem novin, ke kterým si "nechal vyrobit" jízdenky. "Neměl jsem z toho žádný velký balík, ale bylo to víc než průměr," podotýká.

Zatímco z morálního hlediska občas šlapal vedle, po právní stránce si prý vždycky všechno ohlídal. Tedy skoro vždycky: rok vězení vyfasoval poté, co jako opilý řidič zabil při nehodě spolujezdce. "Lidi se mě často ptají, jestli jsem se cítil mizerně. Že zabít člověka je hrozné. Je. Ale netrápil jsem se tím víc, než bylo nutné: bral jsem to tak, že bych býval na jeho místě mohl taky sedět já," odtuší pragmaticky.

Záběry z filmu Czech Made Man s Janem Budařem v hlavní roli

Pragmatický přístup je vůbec pro Kubíka typický. Když popisuje, jak ho v mládí zneužili, člověka z toho nadhledu až mrazí. "Jel jsem tramvají a chvíli mi z toho nebylo nejlíp. Říkal jsem si: sakra, vždyť mě zneužil chlap. Druhý den jsem se ale probudil a bylo dobře. V podstatě se nic nestalo a ještě jsem měl tři sta korun v kapse." Podobně to má i s dráhou prostituta, o které film nemlčí. Na doporučení známého skutečně odjel do Mnichova a tam se nechal vydržovat od jistého Jihoameričana – ministra kultury. "Samozřejmě se tím nechlubím, ale taky jsem to nikdy neskrýval. Devadesátá léta byla doba, kdy se člověk chytal každé příležitosti," podotýká.

Mimochodem, ten samý muž, který hrál v Mnichově hru na "teplého Edwarda" (homosexuání variace na téma Pretty Woman), má podle svého okolí výrazně nadprůměrné IQ. "Já svoje IQ neznám. Naposledy jsem měl, tuším, 148, ale to už jsem měl vychlastanej mozek. Vím jen, že jsem ve druhé třídě ničil učitelky otázkami na téma relativity a nekonečna," směje se nedostudovaný chemik (ze střední školy ho vyhodili se čtyřkou z chování), který to dotáhl až na jednoho z králů internetových domén.

Czech Made Man a Mrázek

A jsme u toho, co zajímá všechny (Čechy) nejvíc: jak vlastně Zdeněk Kubík zbohatl. Ve filmu to objasňuje scéna, v níž zvídavému, leč počítačovým byznysem zcela nepolíbenému hrdinovi vnukne nápad postava jménem J. T. "Ve skutečnosti jsem si na všechno přišel sám. Tou dobou jsem pracoval v Číně pro jednu českou firmu a abych nemusel řešit objednávky nahromaděné přes víkend, vrazil jsem na naše stránky zkušebně dva inzeráty. Za ty dva dny vydělaly sto dolarů, a tak jsem zapřemýšlel: k jaké částce bych se asi dostal, kdybych mě takových stránek až sto? Začal jsem se pídit, jak co funguje, zjistil jsem, že lidská hloupost nezná mezí. A že ji jen nesmíte podceňovat, je jí opravdu dost," tvrdí.

Drogy i lesby jsem měl, vražda je fikce

Rozhovor, který Czech Made Man poskytl portálu iDNES.cz v březnu. V tu dobu už redakce znala jeho totožnost.

"Všechno, co jsem v životě prožil, hlavně to špatné, mě ve výsledku dovedlo tam, kde jsem teď. A tam, kde jsem teď, jsem rád. Kdyby mě například nevyhodili ze střední školy, což byla v té době celkem katastrofa, možná bych dnes dělal v nějaké kanceláři od devíti do pěti. Ono má to příslovečné pálení mostů něco do sebe – donutí člověka dělat věci, které by, kdyby měl jinou možnost, neudělal. Samozřejmě jsem měl i dost štěstí, bez štěstí nikdy nezbohatnete," řekl v rozhovoru.

Neopomene přitom zdůraznit, že "neobjevil Ameriku", ale něco, co už v té době léta dobře fungovalo. Jen se toho nebál chytnout. "Začal jsem s tím relativně pozdě. Dlouho jsem si totiž neuměl představit, že někdo napíše špatnou adresu, nepozná, že není tam, kde být chtěl, a kliká dál. Měli jsme například doménu twiter.com. Koupili jsme ji za patnáct tisíc, prodali za čtvrt milionu dolarů. Twitter s jedním T totiž napíše jeden a půl milionu lidí měsíčně," shrnuje klíč k úspěchu byznysmen, jenž si své první miliony doslova vyseděl ("Tady mám mozol od myši," ukazuje).

Dnes už v kanceláři nespí a výhodné domény loví v podstatě spíš ze zvyku než z nutnosti. Což ovšem neznamená, že by neměl co dělat. Ostatně propagace Czech Made Mana, to je z velké části také Kubíkova práce. "Baví mě zkoušet nové věci. Teď se třeba chystám investovat do bydlení pro seniory: není to charita, ale oboustranně výhodný byznys, který mi dělá radost," říká a taktně mlčí o tom, co prozrazuje jeho okolí - totiž že mu v Číně přezdívají "čínský Schindler", protože tam svými miliony zachraňuje nemocné děti. "Taky si zakládám filmovou společnost: budeme kupovat filmy, jaké by sem nikdo nepřivezl, a rád bych vyprodukoval dva české filmy ročně,"pokračuje ve výčtu Kubík.

Dostatek financí a odvaha riskovat mu skýtá luxus investovat i do méně známých jmen či ožehavých témat. Film s názvem Czech Made Game, inspirovaný kauzami "od Mrázka po Krejčíře", tak začne jeho tým natáčet už za pár týdnů. "Je pravda, že si můžu dovolit šlapat i do hodně ožehavých témat, protože tu nemám žádné zájmy. Ale zároveň nejsem blázen, abych strkal hlavu do oprátky: neobjeví se tam žádná konkrétní jména, jenom jasné paralely," zapřísahá se Kubík a je evidentní, že ví dobře, o čem mluví. 

Ostatně byl by tu ještě jeden aspekt, který by ho mohl donutit držet se víc zpátky, než byl zvyklý. "Czech Made Man" se totiž stane otcem. Tak jako ve filmu, jen ne s lesbami. "U mě se pořád něco děje. Před půl rokem jsem ještě šňupal koks, teď je ze mě abstinent a chystám stavět domov důchodců. Kdo ví, co bude za rok, život je nepředvídatelný."