Třiadvacetiletý Stallone získal dvě stě dolarů za svou první hlavní roli v lehce pornografickém Italském hřebci, kde se svlékal coby gigolo lačný sexu. Šest let poté, kdy dostal zelenou jeho průlomový projekt Rocky, měl na účtu jen 106 dolarů. Za dalších šest let za snímek Rambo: První krev inkasoval včetně televizních práv tři a půl milionu dolarů. Což byl teprve začátek.
„Budu dál hrát Ramba a Rockyho. Oba jsou stroje na vydělávání peněz, které nelze vypnout,“ říkal na rovinu. Ovšem pak mu postava Rockyho ve filmu Creed vynesla uznání v podobě nominace na Oscara a Rambovy návraty zas obhajuje slovy „je čas spojit akci s politikou“.
Sága válečného veterána dospěla k pátému dílu; čtvrtý, Rambo: Do pekla a zpět, se zrodil v roce 2008 a název nynější premiéry odkazující symbolicky k prvnímu filmu z roku 1982 naznačuje loučení. Jenomže Stallone si ponechává zadní vrátka.
Ještě koncem loňského roku mluvil o definitivním závěru série, kde jeho postava „konečně najde to, co pokládá za mír“, ovšem letos na květnovém festivalu v Cannes už naznačil, že by Ramba klidně hrál i nadále, pokud Poslední krev v kinech uspěje. Poněkud tím zneklidnil sázkaře, kteří užuž vypisovali kurzy na možnost, že dosud neporazitelný válečník ve finále novinky zahyne hrdinnou smrtí.
V jejím úvodu se ovšem tváří neškodně, po všech bojových výpravách se John Rambo konečně vrátil domů, usadil se na ranči v Arizoně a v poklidné oáze stárnoucího kovboje si našel pár přátel. Jenže smíření, k němuž se blíží, musí znovu odložit, protože dcera jeho dávného kamaráda se navzdory varování vydala do Mexika, kde ji unesla místní mafie obchodující vedle narkotik s nucenou prostitucí.
Tudíž Stallone má opět důvod, aby na adresu drogového kartelu procedil svým typickým stylem mezi zuby: „Jde k vám smrt a není nic na světě, co by vám pomohlo ji zastavit!“ Mimochodem pověstný hercův výraz a mluvu způsobil při porodních komplikacích zásah chirurgickými kleštěmi, po kterém mu ochrnula levá dolní část tváře – ale svůj někdejší handicap proměnil v osobitou obchodní značku.
„Nejsem hezký v klasickém slova smyslu. Oči mám jako škvírky, ústa i zuby nakřivo, můj hlas zní mafiánsky. Ale dohromady to kupodivu nějak funguje,“ popsal Stallone způsob, jímž jeho postavy na fanoušky zabírají, přestože sám je šampionem anticen Zlatá malina. Na výroční trofej za nejhorší výkony byl celkem třicetkrát nominován a desetkrát ji získal, čímž utvořil svého druhu historický rekord.
Nicméně i taková Pyrrhova vítězství tvoří usměvavý folklor akčních hrdinů a Stallone se kvůli nim rozhodně nehroutí. Naopak se naplno těší z novinky, kterou propaguje roztodivnými způsoby. Na Instagramu se třeba radoval z rozhodnutí, které filmu Rambo: Poslední krev udělilo pro americký trh takzvaný rating R čili omezenou věkovou přístupnost: „Skvělý den! To, co přijde, se bude lišit od všeho, co jste doposud viděli!“ V Česku se film nasazuje jako nevhodný do 15 let, ale třeba v Irsku a ve Velké Británii se hraje až od 18 let.
Často se také přetřásá, že poprvé Rambo vtrhne na plátno bez tradiční čelenky a bujné hřívy. Stallone se výjimečně nechal ostříhat nakrátko, což okamžitě probudilo vzpomínky na rok 1988, kdy svůj účes odmítl zpeněžit. Nabídli mu totiž čtyři miliony dolarů za reklamu na americké pivo s podmínkou, že půjde k holiči; když odmítl, přihodili ještě milion, ale herec nepovolil.
Své dva klíčové hrdiny považuje za dvě strany téže mince, Rocky je prý pozitivní, Rambo princ temnoty. Nicméně se odmítl podřídit původní knižní předloze, v níž se Rambo zabije. „Nepokládám to za správné, sám návrat válečných vysloužilců z Vietnamu přinesl skoro dvě stě tisíc sebevražd. Namítl jsem – Proč bychom ho nemohli zavést až na hranu, aniž bychom ho přitom zničili? Quentin Tarantino mi tehdy řekl - Jsi zbabělec, měl jsi Ramba zabít! A já mu odvětil - Quentine, ty jsi zešílel. Proč bych ho zabíjel, když chci natočit několik pokračování,“ vyprávěl o počátcích projektu.
Jaký je vlastně Sylvester Stallone v soukromí? Ze tří manželství měl pět dětí, ve volném čase rád maluje olejovými barvami na plátně a vykládá, že za svého osobního hrdinu považuje Leonarda da Vinciho. Miluje doutníky a bollywoodské filmy, podporuje republikány, ale přitom se zasazuje za kontrolu střelných zbraní, dokonce sám sebe popisuje jako největšího odpůrce pušek v dnešním Hollywoodu.
Vyznává heslo, že „jedinkrát v životě musí člověk na jeden smrtelný okamžik uchopit nesmrtelnost; jinak by nežil“. A odmítá penzi. „Jednoho rána se probudíš a žasneš - Co se to stalo? Kam všechno tak rychle odešlo? Vždyť ještě zbývá tolik věcí, které chci dělat. Myslím, že spousta lidí to cítí stejně jako já, ale společnost jim přikazuje - Ustupte, je třeba sloužit mládí,“ líčí Stallone své pocity. A dodává: „Nejsem nejbohatší, nejchytřejší nebo nejtalentovanější osoba na světě, ale uspěju, protože se pořád udržuju v chodu.“
