Podle slovníku je Halloween předvečer svátku Všech svatých, „spojený s různými taškařicemi mládeže“. Tahle americká tradice koledy ve strašidelných maskách se dávno přelila do jiných zemí; už i v Česku se o Halloweenu dávají svíčky do vydlabaných dýní, konají maškarní večírky v hororovém duchu - a promítají děsuplné filmy. „Trochu jsme se báli, že v maskách přijde jen pár cizinců, ale až nečekaně se to chytlo i tady,“ vzpomíná Jana Králíková, jak po dva roky pořádala halloweenskou filmovou noc.
Je to svátek pro divácké strašení jako stvořený. Statistiku filmových hororů sice vede upír Dracula s více než sto šedesáti verzemi před Frankensteinovým monstrem na druhém místě, nicméně Halloween má čestné postavení. Inspiroval sedmadvacet filmů pro kina: vážných i komediálních, v angličtině i v němčině či španělštině. Na počátku stojí černobílý animovaný Halloween z roku 1931, nejvyhledávanější klasikou zůstává snímek Johna Carpentera z roku 1978, který se dočkal ve Francii či Holandsku obnovené premiéry. Vznikly i verze pro televizi, video, počítačové hry.
Rok 1972 přinesl ve světě 189 hororových filmů, z toho 85 ve Státech. Pak přišel útlum a ještě počátkem 90. let býval horor považován za pokleslý i vyhaslý žánr - než Mlčení jehňátek s kanibalem Hannibalem dostalo Oscara. A čas od času se „strašící“ vlny vracejí, vždy s novými hity; naposled s Vřískotem či Záhadou Blair Witch.
Na rozdíl od lidí, kteří se bojí neradi, považují fanoušci hororů filmový strach za zábavu. A mají tendenci se sdružovat. Ti naši prostřednictvím internetu hledají autory povídek pro největší knihu hororů v ČR, sledují oblíbené autory, třeba Stephena Kinga, informují se o novinkách. Mají své odborníky, třeba „na monster filmy s vodními potvorami, pavouky a příbuzným hmyzem“, i způsob vyjadřování: „Film slibuje spoustu digitálních efektů, usekávání a odřezávání všeho, co z lidského těla odříznout nebo odseknout jde, a jiné pěkné věci.“
Zdeněk Krajíček založil hororový server STUDNA.net. Proč má rád filmové strašení? „V mém věku je těžké odpovědět - protože se rád bojím,“ říká jedenatřicátník.
„Většina filmů zaškatulkovaných mezi horory není strašidelná ani trochu. Naštěstí jich existuje tolik, že dříve či později narazíte i na ty, které si laškovně pohrají s vašimi nejskrytějšími osobními fóbiemi, rozeberou je na atomy a znovu je složí do noční můry mnohem hroznější, než by mohla stvořit vaše fantazie. Spousta hororových filmů přistupuje k divákům mnohem férověji než hlavní proud, nepokouší se lstivě vydávat za bůhvíjak hodnotné umění. Líbí se mi fantaskní pohádkové světy se skutečným zlem, ale neznamená, že doma spím pod obráceným křížem a ve volných chvilkách brousím nože,“ říká o žánru, který je podle něho zálibou nadgenerační a navíc prý „naprosto out“ už spoustu let.
 |
 Fotografie z filmu Halloween - Zmrtvýchvstání. |
 Fotografie z filmu Halloween - Zmrtvýchvstání. |
 Fotografie z filmu Halloween - Zmrtvýchvstání. |
 Fotografie z filmu Halloween - Zmrtvýchvstání. |
 Fotografie z filmu Halloween - Zmrtvýchvstání. |
 Fotografie z filmu Halloween - Zmrtvýchvstání. |
 Fotografie z filmu Červený drak. |
 Fotografie z filmu Červený drak. |
 Fotografie z filmu Červený drak. |
 Fotografie z filmu Červený drak. |
 Fotografie z filmu Červený drak. |
 Fotografie z filmu Červený drak. |
 Fotografie z filmu Červený drak. |
 Fotografie z filmu Červený drak. |
 Fotografie z filmu Červený drak. |
 Fotografie z filmu Červený drak. |
