Princezna představuje jediný český film v historii, který se stal na měsíc nejsledovanějším snímkem na Netflixu. První díl pohádky byl bohužel zároveň nejpostiženějším filmem pandemie. Sehnat finance sice nebyl v případě jedničky problém. I přes prodeje na Netflixu či HBO jsme však zůstali celkově ve ztrátě. O to náročnější pak bylo shánění peněz na druhý díl, vzpomíná v rozhovoru pro magazín deníku Metro Kubík.
První díl Princezny ukázal, že se i v Česku dá natočit úspěšná fantasy pohádka. Byl podobný typ snímku pro vás metou, kterou jste si chtěl vždycky zkusit?
Tvorba Princezny zakleté v čase byla jakousi profesní nutností. Již delší dobu jsem toužil po režii nějakého většího snímku na poli české kinematografie. Díky dlouhodobé spolupráci se společností Three Brothers Production jsem vymyslel koncept, který by při jejich koprodukčním zapojení neměl tak velký rozpočet, jako mají běžné české pohádky. A tím konceptem bylo opakování téhož dne, které nám celé natáčení výrazně zlevnilo. Šlo o časovou smyčku. Osobně bych samozřejmě raději již tehdy točil větší fantasy, ale myslím, že je správně, že jsme prvním dílem krásně přešli z pohádky do fantasy žánru a tím si připravili půdu pro pokračování.
