Svědectví z barikády. Archiv uvede neznámé záběry z Pražského povstání

K výročí konce druhé světové války uvede Národní filmový archiv skutečný unikát: dosud nikdy nespatřené záběry Pražského povstání, které natočil Václav Kostelecký, nadšený filmový amatér i významný ekonom a diplomat.

Až do loňska o jejich existenci kromě úzké rodiny nikdo nevěděl. Teprve loni se pražskému Národnímu filmovému archivu ozvala Susan Kostelecky Schulz a nabídla mu dosud nikdy nezveřejněné záběry Pražského povstání, které na osmimilimetrový materiál tehdy natočil její otec, Václav Kostelecký.

„Unikátní amatérské záběry Václava Kosteleckého jsou nejen výjimečným svědectvím pražských událostí v květnu 1945, ale také nám dovolují poznat jejich autora, jedinečnou osobnost, která se do značné míry podílela na podobě poválečné Evropy,“ vysvětluje ředitelka sekce audiovizuálních sbírek archivu Anna Batistová, proč si objevených záznamů cení dvojnásob.

Český rodák Václav Kostelecký, který přišel na svět roku 1913 v Dolní Březince a zemřel v roce 1982 ve švýcarském Founex, patřil k významným ekonomům. Vyučoval na Vysoké škole obchodní v Praze, během německé okupace působil ve Sdružení oděvního průmyslu v Čechách a na Moravě.

Půlhodina vypjatých událostí

Po válce se podílel na obnově československého průmyslu a spolupracoval s Organizací spojených národů. Po komunistickém puči se už nemohl vrátit do vlasti, nadále se tedy věnoval práci v diplomacii pro OSN či pro UNESCO.

Ale zároveň Václav Kostelecký náležel k nadšeným stoupencům amatérské fotografie a kinematografie. Ostatně jeho děti předaly Národnímu filmovému archivu celý soubor otcových snímků, které pořídil na české půdě v první polovině čtyřicátých let minulého století a později také v zahraničí. Zásadní význam však má především Kosteleckého půlhodinový záznam vypjatých pražských událostí, které předcházely konci války.

V Národním filmovém archivu unikátní materiál digitalizovali, zachovali však veškeré jeho původní prvky. Přidají pouze mezititulky, které vycházejí z autorových ručně psaných poznámek. „Kosteleckého zápisky s přesnými poznámkami k dění každého natočeného dne se našly v krabici spolu s jeho filmy; autor z nich zamýšlel udělat vysvětlující mezititulky, ale nikdy se mu to nepodařilo. Splníme tedy tak jeho přání i podmínku darovací smlouvy,“ vysvětlila Batistová. Dodala, že potomci Kosteleckého právě procházejí pozůstalost a rozdělují ji mezi příslušné instituce, třeba diplomatické památky nabízejí archivu OSN.

Našel jsem na půdě krabici

Od konce války sice uplyne již sedmdesát let, nicméně podle ředitelky audiovizuálních sbírek se stále objevují neznámé filmové záznamy. „Opravdu se děje často, že se nám někdo ozve a sdělí: Dědeček filmoval, našel jsem na půdě krabici. A mnohdy se tak naleznou skutečné unikáty. Právě teď jednáme s jistou paní žijící v emigraci, po jejímž otci zůstaly amatérské snímky z 30. let,“ vypráví Batistová.

Barikády očima Václava Kosteleckého se dočkají své světové premiéry v rámci speciálního programu sestaveného k výročí Pražského povstání, který uvede pražské kino Ponrepo ve dnech 4.–7. května. Vzpomínkový blok zahrne i další filmy na dané téma, zpravodajské, dokumentární či hrané. „Přesný program teprve dáváme dohromady, ale byli bychom rádi, aby jeho součástí vedle díla Václava Kosteleckého byly také jiné amatérské snímky ze stejné doby,“ potvrdila Anna Batistová.