Úterý 21. ledna 2020, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 21. ledna 2020 Běla

RECENZE: Módní minimalismus se zřejmě na FAMU vyučuje jako dogma

  16:51aktualizováno  16:51
Po nenápadné premiéře na karlovarském festivalu vstupuje do kin Prach, absolventský film Víta Zapletala. Nelze si snad představit těžší práci než dostat na něj běžné diváky.

Otcova náhlá mrtvice odstartuje ve snímku sled příštích událostí. Ačkoliv událost je příliš silné slovo: Prach patří k filmům, které si hrdě zakládají na tom, že se v nich nic neděje. Ztěžka chodící matka se vrátí z lázní a na venkovskou samotu za rodiči dorazí i oba synové s partnerkami. Společně čekají na poslední pomazání, poslední pohled, poslední výdech.

Podle distributora snímek „vybízející k meditacím o základních otázkách života navrací do české kinematografie duchovní rozměr“. Ve skutečnosti však do ní vrací spíše módní diktát minimalismu, jenž se zřejmě na současné FAMU vyučuje jako jediné dogma, aniž by posluchačům žijícím v sebeklamu světoborných novátorů někdo odhalil, že mezinárodní festivaly jsou podobnými experimenty dávno přesycené a z domnělé tvůrčí výsady se stává postrach diváků.

Náladu místa, kde se zastavil čas, buduje Zapletal s obdivuhodnou, ale až únavnou důkladností. Podléhá trendové zálibě ve všednodenních úkonech a němých detailech, kde „hraje“ každá rekvizita, závan větru za okny, bzučení mouchy, lenivě lhostejný běh života navzdory pacientově náhlé nemohoucnosti. Jako kdyby, naštěstí bez doslovnosti, režisér kolem bezvládného těla rozvěšoval transparenty s upomínkami „nevíš dne ani hodiny, prach jsi a v prach se obrátíš“.

Fotogalerie

Paralelně nastiňuje zázemí obou synů. Jednomu kalí idylické manželství marná touha po dítěti, druhý má znuděného syna, novou partnerku a neuspořádané vztahy i plány; věčně před někým nebo před něčím utíká.

Konfrontaci uvnitř rodiny Prach uměle nevyhrocuje, staví ji na statických výjevech i pohledech, případně na disputaci, jestli má trápení nějaký smysl. Nejen svým půdorysem Zapletalův film silně připomíná drama Zdeňka Tyce Jako nikdy, za něž si herci Petra Špalková a Jiří Schmitzer odnesli akademické České lvy i ceny filmové kritiky. Jenže Prach je trpnější, odevzdanější, formálně okázalejší a hlavně herecky planější. Co v Tycově příběhu dvou žen u smrtelné postele jednoho společného muže jiskřilo, vybuchovalo, zraňovalo, a dokonce šibeničním vtipem bavilo, je v Prachu monotónně loutkové.

Studie čekání – neboť ničím jiným Prach ve své podstatě není – totiž představuje zatraceně těžkou disciplínu, navíc pro civilně působící výraz potřebuje kromobyčejně schopné herce, ne jen zaměnitelné typy se zjevně divadelním projevem.

Prach

Česko, 2015, 98 min

Režie: Vít Zapletal

Scénář: ,

Hrají: Radek Valenta, Vojtěch Poláček, Hana Jagosová, Eliška Stejskalová

Hodnocení­: 50 %

Na druhé straně je třeba ocenit, že debutující filmař zachází vcelku úsporně se slovy a vykazuje cit pro kresbu prostředí. Vesnické „retro“ totiž nepřehání až ke skanzenovým ornamentům předstírajícím starosvětskou izolaci od moderního světa, jak současný venkov rádi stylizují jiní domácí filmaři.

Ovšem v zacházení s časem jde sebestředně proti divákovi. Trvá nekonečně, než nastolí pokusnou vzpouru a než ve finále dospěje prakticky ke stejnému východisku jako Tyc, tedy k věcně přijímané roli žen v odcházení blízkých. Nakonec se Prach smrskne v potvrzení jedné staré zkušenosti: že takovou fascinaci konečností lidského života vykazuje právě a pouze mládí.

  • Nejčtenější

RECENZE: Stockholmský syndrom, konečně domácí thriller z vyšší ligy

Kriminální thriller Stockholmský syndrom, jehož první část odvysílala Česká televize v neděli večer a druhou nasadí...

RECENZE: Srdcová královna ví, jaké dovedou být ženy herečky a bestie

Počínaje Absolventem a konče Ženami v pokušení se už vyprávěl mnohokrát, totiž románek zralé dámy s mladíčkem. Jenže...

Český animovaný snímek Dcera nominovali na Oscara, Marhoul neuspěl

Americká filmová akademie vyhlásila nominace na Oscary. Mezi pětici v kategorii krátký animovaný film se dostal i český...

Premium

Je z ní druhá Greta. Z Emmy Watsonové se stala ekologická aktivistka

Filmová čarodějka to dopracovala k důležitým proslovům a boji za ženská práva. Co všechno už má Emma Watsonová vlastně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Tupí a tupější se snaží přesvědčit, že komedie nemusí mít humor

Režisér a producent Miloslav Šmídmajer uvedl premiéru svého Případu mrtvého nebožtíka tradiční populistickou frází, že...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

Premium

Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

Lékař Marek Beneš je už třetím rokem vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky...

Premium

Přivřela oči a doufala v polibek. Manžel ji místo toho shodil ze srázu

Ležela vedle něj a pravidelně oddychovala. Odtáhl se od ní, co mu jen postel dovolila, a otočil se zády. Musí to udělat...

  • Další z rubriky

RECENZE: Jak Králíček Jojo skoncoval s Hitlerem a míří k vrcholům roku

Když se u nás Králíček Jojo natáčel, mluvilo se o něm jako o hitlerovské satiře. Ale výsledek vstupující do kin stojí...

Tady hlídáme my, vzkazuje rodinný příběh s Vaculíkem a Ježkovou

Režisér Juraj Šajmovič točí poblíž Kašperských Hor rodinnou komedii Tady hlídáme my, která po osmi letech navazuje na...

Premium

Je z ní druhá Greta. Z Emmy Watsonové se stala ekologická aktivistka

Filmová čarodějka to dopracovala k důležitým proslovům a boji za ženská práva. Co všechno už má Emma Watsonová vlastně...

Na Berlinale soutěží Služebníci, slovenský film o kněžích s českou účastí

Slovensko-česko-rumunsko-irský koprodukční snímek Služebníci, který vznikl v režii Ivana Ostrochovského, byl vybrán do...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz