V sedmi epizodách představí režisérky Bibiana Beňová a Kateřina Kořínková Sobotková 14 hrdinek narušujících stereotypní představy, které ženy mají či mohou mít. „Na počátku jsem chtěla vyprávět příběhy rebelek, které se odmítaly spokojit s předurčenou pasivní rolí a jež se v dobách, kdy to zdaleka nebylo běžné, rozhodly řídit své životy samy,“ prozradila Beňová.
Po debatách s kreativní producentkou ČT Veronikou Slámovou původní námět rozšířily o současné ženy. „Přišlo mi důležité, abychom příběhy historických potížistek porovnaly s osudy dnešních žen, což nám umožnilo zkoumat, zda a které bariéry ve společnosti stále přetrvávají,“ vysvětlila Slámová.
V dokumentárním cyklu se autorky zabývají životními tématy jako jsou vzdělání, seberealizace, rodinný život, vztahy nebo tělesnost.
Objeví se v něm příběhy jedné z prvních lékařek Anny Bayerové či režisérky Věry Chytilové. U Milady Horákové pak tvůrkyně tematizují její boj za feministická témata doby. A divákům představí také první českou telegrafistku Ludmilu Bozděchovou, která musela až k císaři, aby si svou profesi prosadila, ovšem za kariéru zaplatila povinným celibátem.
Jak pradlena povstala proti patriarchátu. Vzniká první feministická pohádka |
Ze současných protagonistek v dokusérii vystupují zakladatelka organizace Konsent Johanna Nejedlová, lékařka, vědkyně a zakladatelka asociace Ženy v chirurgii Barbora East, umělkyně Marie Lukáčová nebo sportovkyně Aneta Grabmüllerová Soldati.
„Příběhy jejich následovnic, ale i tvrdá data ukazují, že genderová rovnost zdaleka není samozřejmostí téměř v žádné oblasti života,“ sdělila Beňová.
Feministickou sérii pak uzavírá příběh dvojice feministů. „Chceme zdůraznit, že rovnost se týká nás všech. Je to win-win strategie a je důležitá pro všechny. Najít postavu historického feministy nebylo vůbec těžké, je jím Tomáš Garrigue Masaryk, pro něhož byla mužsko-ženská rovnoprávnost jedním ze základních pilířů československé demokracie. Přesto právě tento Masarykův postoj není veřejnosti příliš známý a je důležité si ho připomenout,“ vysvětlila Kořínková Sobotková.
Feminismus je v zájmu všech mužů. Nerovnosti? Neomluvitelné, míní Hřebejk |
Jednotlivé příběhy doplňují fakta a statistiky, které individuální osudy zasazují do širšího kontextu a ukazují, jak se v různých oblastech života pozice žen historicky proměňovala. Autorky přizvaly experty a expertky, cyklus pracuje také s archivními materiály a animací.
„Usilovaly jsme o lehký tón, který bude do vážných témat rýpat s humorem. Ostatně i sám název Potížistky je myšlen s nadsázkou a pracuje s nálepkou, kterou naše protagonistky dostávaly a stále dostávají. Ony přitom jen usilovaly/usilují o spravedlivější společnost,“ uzavřely tvůrkyně.
