Stejnojmennou knihu kastelána Evžena Bočka převedl na plátno režisér Jiří Vejdělek. „Nebylo to snadné, Boček vypráví ústy mladé dívky, ale s ironií čtyřicátníka,“ shrnul podstatu úspěšného příběhu.
Hynek Čermák se představí jako František Antonín hrabě Kostka z Kostky, potomek šlechtického rodu žijící v New Yorku, který se po pádu komunistického režimu vrací s americkou manželkou a dcerou domů, aby převzal rodové sídlo.
Kromě zanedbaného areálu „zdědí“ i rázovitý personál: kastelána, zahradníka a kuchařku, která se ráda napije. „Pro mne byla role vládkyně kuchyně učiněný dárek, nádherné převtělení včetně vizáže,“ vypráví Balzerová, kterou Bočkova manželka učila vyrábět speciální koblihy a ořechovici.
„Právě ořechovkou jsem coby kuchařka polévala snad všechno, včetně hus; dvě jsme snědli, třetí byla jenom stafáž,“ směje se herečka. „A protože topit se smělo výhradně v kuchyni a voněly tam koblihy, zpravidla tam chodil mlsat celý štáb. Taky jsme honili po dvoře slepice a housery, kteří hrozně syčeli,“ popisuje Balzerová natáčení, při kterém museli dodržovat ustanovení památkářů.
„Zimní komedie byl šílený nápad, opravdu mrzlo a zatopit se nikde nesmělo,“ potvrzuje Vejdělek, jak postupně vystřídali pět zámků včetně „Bočkova“. Kameraman Vladimír Smutný si pochvaloval krásné prostředí: „Vesměs tmavé pozadí, světlí herci, to dávalo dohromady pěkný kontrast, jen se ty velké sály nedají pořádně zasvítit.“
Pavel Liška coby hypochondrický zahradník tvrdí, že má sice znovu roli pošuka, ale „takového jsem ještě nehrál“. Pokud šlo o fyzickou práci jeho role, prý ji s radostí přenechával panu majiteli, tedy Čermákovi. Do kin jde Poslední aristokratka 24. října.
