Když mě dostihla zpráva o střelbě na slovenského premiéra Roberta Fica, hned jsem si vzpomněl na vás. V prosinci 1992 se vás, tehdy jako poslance a předsedu KSČM, pokusil zabít útočník s nožem. Stal jste se tak prvním polistopadovým cílem politického atentátu. Byla za tím opravdu politika?
Asi se to dá takhle říct. Ale usvědčit pachatele ani objasnit jeho skutečnou motivaci se policii nikdy nepodařilo. Věnoval jsem se ovšem tehdy politice a těžko za napadením mohl stát nějaký naštvaný kameraman nebo scenárista. Ani jsem nikomu nepřebral děvče a ani nedlužil peníze. Jinak než politickým motivem si to nedokážu ani po letech vysvětlit.
Vnitřně jsem byl vždy levicově založený člověk. A vstup do KSČ? To bylo z mé strany oportunistické, chtěl jsem točit, tvořit. Nebylo jiné východisko.
