Magnetová hora, země obrů, kouzelný džin, létající koberec, krutí sultáni a jejich krásné dcery, lev, slon, krokodýl, opice i mořská fauna. Orientální dobrodružství se vešlo do 130 tisíc filmových políček, na jejichž výtvarné podobě se podílela i autorova dcera Ludmila Zemanová.
Nyní dohlížela na retuš. „Když jsem při restaurování viděla film opakovaně, uvědomila jsem si, jak je i po letech dokonalý díky kombinaci různých technik, vtipu a stylizace obrazu v duchu perských miniatur. Vzpomínkami jsem se tak vrátila do šťastného období v trikovém studiu svého otce ve Zlíně, kde jsem se po jeho boku naučila nejvíce,“ líčí Zemanová.
Vzkříšení, na němž se podílela společnost UPP pod vedením Iva Maráka, Marka Jíchy a Pavla Rejholce, je součástí projektu Digitální restaurování čtyř celovečerních filmů Karla Zemana, podpořeného rezortem kultury. Do kin jde vyčištěný snímek 115. let od Zemanova narození a nezůstane sám.
„Postupně pracujeme na obnově dalších celovečerních děl, jež chceme vrátit na velké plátno během tří let,“ slibuje producent Ondřej Beránek, zakladatel Muzea Karla Zemana, jehož expozice se věnuje zejména Cestě do pravěku, Vynálezu zkázy a Baronu Prášilovi. Muzeum už navštívily i hollywoodské hvězdy Ryan Gosling, Cate Blanchettová či Eva Mendesová.
Ačkoli Pohádky tisíce a jedné noci značně změkčily hororové prvky původních arabských příběhů, v době svého vzniku se potkávaly i s názory, že pro dětské publikum jsou příliš brutální. Po emigraci herce Jana Třísky se pak ocitly na černé listině komunistického režimu.
