Trailery
Sledovat další díly na iDNES.tvMůže váš film zaskočit diváky, kteří vás znají jenom jako zakladatele Českých lvů?
Myslím, že Tajemství a smysl života může kohokoliv zaskočit jak pozitivně, tak negativně. Jsme svobodné bytosti, každý máme svůj individuální přistup k životu a vše posuzujeme jen podle sebe a vlastních zkušeností. Stejně si každý z filmu vezme jen to, co se mu líbí a unese. To, co se mu nelíbí, ať zahodí nebo si nedává do svého batohu. Abych pravdu řekl, každý mě zná trochu jinak a všichni se stále měníme. Od toho tu přece jsme, abychom poznali sami sebe, kdo vlastně jsme, a pak změnili jedinou bytost na světě, kterou můžeme změnit. Sami sebe.
Natáčení trvalo deset let. Neztrácel jste trpělivost, sílu, víru, důvěru kolegů a finanční zásoby?
Ono to bylo celkově více než deset let. V roce 2009 jsem začal o filmu přemýšlet, psát otázky, zpovídat první respondenty. Ty vozil do Česka Ctirad Hemelík a my mysleli, že uděláme obyčejný dokument. Teprve pak jsem se pustil do celkem náročného scénáře, který jsem přepisoval a krátil, protože jinak by film měl ještě o pár hodin víc. Hlavní natáčení se konalo v roce 2013, respondenty jsem dotáčel ještě letos, stejně jako hrané obrazy. Trpělivost jsem nikdy neztratil, dokonce jsem chtěl premiéru posunout o další rok. Všichni, co měli, při mně stáli do poslední minuty.
Co se týká financí, bylo to jedno velké dobrodružství, protože film je bez reklam, sponzorů, televizí. Na začátku u toho byl se mnou člověk, který má otevřené srdce a který věděl, že o vše můžeme přijít, Karel Janeček. Pak jsem rozpočet stejně několikrát překročil a hledal jiné možnosti. A protože jsem film dělal od srdce, vždy se nějaké neuvěřitelné řešení našlo. Naposledy mi pomohlo asi 14 tisíc diváků, kteří nás podpořili na vyprodaných předpremiérách absolutně výjimečně i za zvýšené vstupné. Moc si toho vážím.
Objevil jste už sám pro sebe tajemství a smysl života? Pokud ano, v čem spočívá?
I když to nezazní ve filmu, tak si v pokoře dovolím říci, že pro tento okamžik ano. Je to existence sama, život sám o sobě. Je to ta nádherná skutečnost, kdy můžeme někoho obejmout, ochutnat borůvkový koláč, prožít dobrodružný film, hrát divadlo, užívat si existenci, procítit realitu a nakonec říci, že žiji, cítím a vím, že jsem.
Největší zázrak pro mě tedy je, že tato kosmická hra existuje, a protože existuje, můžeme ji i hrát, ať ten stav existence označujeme jakkoliv. Na to, že se ten zázrak stal, jsme prostě a jednoduše zapomněli. Možná si stačí začít vážit každého okamžiku, každé formy živé existence a mít rádi i sami sebe, každou svou buňku, ten nejmenší detail naší podstaty. A tam to vše začíná.
Z internetových diskusí je znát, že někteří lidé se obávají „dvou a půl hodiny meditací“. Jak byste jejich obavy rozptýlil?
Myslím si, že uvidí hlavně hraný, pak i animovaný a malinko dokumentární film. Uvidí příběh o lásce, penězích, smrti nebo odpuštění. Uvidí film o nás samých a možná objeví, co je tajemství a smysl života, tedy pro každého každého zvlášť, neboť smysl života se věkem i poznáním stále mění. Možná uvidí i film, který nabízí šťastnější a smysluplnější život, bytí, realitu. Prostě film, kdy více oceníme naši samotnou existenci - a věřím, že s nadhledem i úsměvem. Nic si v životě skutečně nevyprosíme ani nevyhrozíme, včetně lásky, takže i film je pro každého jen nabídkou toho, jak by mohly naše životy vypadat láskyplněji, kdyby...
Jsme svobodné bytosti, jsme režiséři, producenti, herci v hlavních rolích a hlavně scenáristé našich životů. Sami si vybereme, co chceme a co ne. A to děláme už po tisíciletí. Ostatně svobodná volba je i teď jedna z hlavních myšlenek filmu, i když svět tvoříme vždy všichni neodloučeně, společně, dohromady.
Trailery
Sledovat další díly na iDNES.tvProč je animovaným průvodcem filmu zrovna čmelák, jaký symbol nese?
Odpověď je jednoduchá. Hledal jsem zástupce přírody, bytost, bez které očividně nemůžeme existovat, kterou často přehlédneme. Bez včel a čmeláků nepřežijeme, oni bez nás ano. Je to bytost, která má srdce, mláďata zahřívá vlastním tělem, má zodpovědnost, cizí před útokem několikrát varuje, že nestojí o konflikt, dlouho se nevědělo, jak je možné, že vůbec může létat. Nevadí mu déšť ani zima. Nese symbol sounáležitosti, lásky, našeho propojení s přírodou.
Do kin jde film jako mládeži přístupný. Od jakého věku se podle vás dá jeho poselství vnímat?
Osobně si myslím, že od dvanácti let výše, ale už jsem byl překvapen šestiletým chlapcem, který byl na filmu s maminkou třikrát, prý v pohodě a ještě mi maluje krásné obrázky z filmu. Jiný šestiletý chlapec film třeba prospal. Sedmáci, osmáci, deváťáci či středoškoláci si filmu docela cení, protože je tam pro ně důležitá kapka smyslu života, neboť jej stále všichni hledají výhradně v předmětech, matérii.
Na to už velký český spiritualista Eduard Tomáš jednou krásně odpověděl, že v žádném předmětu světa štěstí nenajdeš. A já to jen podepisuji. Zajímavé je, že na film chodí i starší generace. Zatím nejstarším divákem byl pan Miroslav v Brně, kterému je nyní 95 let a byl s námi přes pět hodin v sále i na diskusi. Nejvíce mě pobavila paní Vlasta, které je 89 let, na film přišla opakovaně a když jsem se jí zeptal proč, řekla, že tak pravdivý film nikdy neviděla a kompletně jí to změnilo život. I to se asi může stát.
Pokud jste nyní odhalil podstatu bytí, o čem budete vyprávět v příštím filmu? Co ještě zbývá?
Existence sama o sobě je zázrak a zároveň jsme každý spolutvůrcem naší společné hry a podstatu bytí můžeme neustále formovat a měnit. Jde jen o přítomný okamžik, kde se právě teď nacházíme, a jaký společný sen chceme právě teď žít.
Jsou v nás zkušenosti za celou dobu existence lidstva. A dokud nepoznáme každý sám sebe, tak jsme nic neodhalili a jsme na cestě. Dokud v sobě neobjevíme lásku ke všemu, jsme na cestě a až i to jednou objevíme, budeme hledat dál, protože nic nekončí stejně jako nic nezačíná, objeví se další tajemství.
Všechno je daleko jednodušší a složitější zároveň. Ale jak jsem už říkal, ze scénáře jsem vyndal před realizací desítky stran textu. Všechno má svůj čas a třináct let práce na jednom filmu nic neznamená. Není důležité, kdy se co stane, ale aby se to jednou stalo. Co? To je ukryto v našich srdcích. Třeba to bude další film, který půjde hlouběji k podstatě, nebo kniha, nebo se pokusím znovu o nejtěžší žánr, komedii. Ostatně bez humoru nelze pochopit život.
