Na 56. karlovarském festivalu představil Petr Jákl ukázky z filmu i knihu, která jej doprovodí, a slíbil, že na premiéru pozve také zahraniční hvězdy snímku.
Stvořil jste nadnárodní projekt. Co je na něm ve výsledku českého a co amerického?
Pořád beru Jana Žižku jako český film, ostatně vystupuje v něm pouze jeden americký herec, Ben Foster v titulní roli, jinak tu účinkují Češi, ovšem i Brit, Němec, Dán. Chtěl jsem natočit film pro české publikum, ale také pro zbytek světa, což znamenalo vymyslet, jak příběh pojmout. A právě Žižkovo mládí, o němž toho moc nevíme, poskytuje způsob, jak látku zjednodušit a přitom vystihnout podstatu.
Ale fakta nemůžete pominout.
Jistě, dobová politika, jakkoli je složitější, má ve filmu samozřejmě místo, nicméně základ tvoří příběh: jednoduchý, osobní a český.
Takže americký bude jen obal, řekněme velká podívaná?
Ano, dá se to tak říci, navenek by měl Jan Žižka působit jako americký spektákl, krásně, ale i drsně. Dokonce tak drsně, že jsem udělal speciální verzi filmu pro děti od dvanácti let. Sice se těžko odhaduje, co dnešní teenageři unesou, nejspíš už znají mnohem syrovější záběry, nicméně na tuhle verzi mohou klidně chodit školy. Už proto, že jsme zvláštní péči věnovali českému dabingu, hráli jsme si s ním čtyři měsíce. Zkrátka věřím, že spojíme zábavu s poselstvím.
Také start Jana Žižky zbrzdil covid. V čem mu uškodil a v čem třeba paradoxně pomohl?
Bez ohledu na veškeré průtahy a odklady mohu dneska říci, že všechno je nakonec tak, jak má být. Investoři byli sice nervózní, protože peníze jim v projektu ležely o dva roky déle, ale na druhou stranu jsme měli čas na vyladění detailů a nyní premiéra dostává v souvislosti s Ukrajinou daleko aktuálnější vyznění jako paralela boje za svobodu.
Víte, jak se vlastně rodí hrdina?
Kdo například zachrání tonoucího, je hrdina v dané situaci, ale hrdinové typu Žižky v sobě nesou takový sklon už od narození. Jsou to silné osobnosti, které se k hrdinské metě postupně přibližují, až přijde okamžik rozhodnutí. Mají i temné stránky, Žižka byl nejdříve žoldák, pak lapka, nicméně ctil svá pravidla a hodnoty, což je blízké i mně.
Váš mladý Žižka vytvořil prolog k Žižkovi z Vávrovy husitské trilogie. Neplánujete stejný postup i v případě Jana Husa?
Ne, mladý Hus vážně nebude, téma je pro mne vyčerpané, kapitola uzavřená. Američané mi nabídli k režii dost látek, sám pro ně něco píšu, nebál bych se ekologie, romance ani pohádky, ale ještě jsem se nerozhodl. Chci točit pro radost.