„Strávil jsem tam celé dětství, babička byla uvaděčka. Vždycky jsem zůstával na projekce od půl čtvrté a půl šesté. Když bylo plno, tak mi přistavila židli na stranu, jinak jsem si sedal do řady s dalšími diváky. Jako starší jsem pak chodil i na večerní projekce od osmi.
Následovala vás pak láska k filmu i dál do Prahy?
Jasně, na vysoké škole jsem obrážel studentské filmové kluby. Vybavuje se mi jeden, který organizoval profesor Miky Kučera. Viděl jsem tam různé filmy od Formana: Amadea, Hoří, má panenko a myslím, že i Přelet nad kukaččím hnízdem…
… i něco vyloženě zakázaného?
Dostat se k něčemu zakázanému nebylo tak jednoduché. Já se nepohyboval v žádné společnosti, která by se tomuhle věnovala. Pamatuji si ale jednu tajnou projekci Ucha a pak jsem tak napůl tajně viděl Spalovače mrtvol.
U výběru pro Oscary je potřeba brát v potaz nejen skutečnost, že je daný film zajímavý pro českého diváka, ale že právě má téma zajímavé a srozumitelné i pro americké akademiky.
