RECENZE: Hysterická Paula by v protivnosti předčila i Adolfa Hitlera

Kdyby se volila nejprotivnější filmová postava všech dob, hrdinka francouzského dramatu Paula by za sebou hravě nechala všechny baby Jagy světa i s Adolfem Hitlerem.

Od první chvíle, kdy mlátí hlavou o zavřené dveře a s rozbitým čelem pokřikuje na lékaře, koho a co všechno nenávidí, vzbuzuje více odporu než soucitu.

Je hysterická, sebestředná, frackovitá, jak sama přiznává, „ne zrovna inteligentní“ a navzdory třicítce až neskutečně nedospělá: když ji po deseti letech opustí přítel, neví si s vlastním životem rady.

Nutno uznat, že Laetitia Doschová ji hraje skvěle, jenže s mírně řečeno nevyrovnanou protagonistkou, ke které si divák ani nechce vytvořit bližší vztah, se těžko něco podniká. Navíc Paula na své trudné pouti k soběstačnosti v podstatě nic zajímavého nepronáší ani nezažívá, přehlídku náhodných známostí a dočasných azylů ozvláštňuje pouze kočka, již s sebou vláčí, a trocha té povinné francouzské nahoty.

Paula

50 %

Francie, 2017, 97 min

Režie: Léonor Séraille

Scénář: Léonor Séraille

Hrají: Laetitia Doschová, Souleymane Seye Ndiaye, Grégoire Monsaingeon

Kinobox: 66 %

IMDb: 6.5

Celovečerní prvotina režisérky a scenáristky Léonor Sérraille projela od Cannes přes Stockholm po Bratislavu celou sérii festivalů, které na moderní ženskou tematiku rády slyší, kdežto v běžných kinech bude mít asi těžší pozici.

Leda by pozorné divačky zkoušely vypátrat jedno vytrvalé tajemství – totiž jak je vůbec možné, že dívka žijící prakticky na ulici působí pořád tak upraveně a vyzařuje neustále onen nepojmenovatelný pařížský šarm, který je všude jinde odepřen nejen bezdomovkyním