Každé ráno se na Evropě 2 vysílala komická show Patrika Hezuckého, v níž moderátor dostával od svých posluchačů tipy, komu by mohl zavolat a trochu si z něj vystřelit. Fanoušci často přidávali i konkrétnější informace, které Hezucký díky svému vytříbenému smyslu pro humor dokázal mistrně využít proti své „oběti“. Té volal pod vymyšlenou identitou „Mrázek“, k níž často připojoval „Ústředna“.
Všechny hovory byly brány s humorem a za cílem pobavit jak posluchačstvo, tak případně i volaného, kterému bylo vždy později vysvětleno, že se jedná pouze o žert.
Mareš popsal návštěvy u Hezuckého, ten mluví o tryzně a světle, které ho dohání |
Medaile za hrdinství pro psa
Jedním z nejpovedenějších vtípků Patrika Hezuckého byla bezpochyby takzvaná „Medaile za hrdinství pro psa.“ Nic netušící paní Sýkorová totiž znenadání z telefonátu zjistila, že si její bojácný jezevčík vysloužil medaili za hrdinství, když při extrémně nebezpečných situacích zachránil několik životů. Všechno bylo samozřejmě domluvené s jejím přítelem, který Hezuckému poskytl telefonní číslo – reakce paní Sýkorové byla nicméně skutečná.
„Halo? Je tu paní Sýkorová?“ ptá se Hezucký.
„Ano?“ ozývá se nejistě z druhé strany. „Heleďte se, já vám volám za policejní sbor výsadkářů České republiky.“
„Co prosím?“ odpovídá paní zděšeně. „Vy máte psa Ferdu, že jo? Jezevčíka.“
„No, ano, mám.“
„Čili volám správně. Právě dneska získal Ferda, neboli tedy František, medaili za hrdinství. Chci vám moc pogratulovat a posíláme vám krabici s kostmi.“
Z hovoru je slyšet pouze nevěřícný smích a paní dodá: „Za jaké hrdinství?“ „On totiž váš přítel, pan Petr – chodíte s panem Petrem?“
„Ano.“
„On nám minulý týden zapůjčil vašeho hrdinu...“
Hezucký nestihne dopovědět větu a okamžitě se zhrozeně ozývá: „Cože?! To si děláte srandu, ne?“
Takzvaný prezident policejního sboru výsadkářů však zanechá chladnou hlavu a odpovídá: „V žádném případě! Ferda zachránil naši jednotku v bojový akci! Čili dostává medaili.“
Patrik Hezucký skončil na invalidním vozíku. Může za to hubnutí, uvedl moderátor |
Po krátkém mlčení se paní znovu ptá: „On vám půjčil mýho psa?!“
„Ano, Ferda byl v bojový akci, přeplaval řeku a na zádech odtahal všechny naše kluky z ledový vody!“ odpovídá Hezucký dramaticky.
„No to není možný, on se vody strašně bojí. On do vody vůbec nevleze.“
„No tak tentokrát se překonal, je to hrdina, co zachránil kapitána!“
Po umírněné odpovědi paní Sýkorové se však do třetice ozývá zhrozené: „Petr vám fakt půjčil mýho psa, jo? A ještě vám dal číslo mýho telefonu.“
„Pan Petr byl tak laskav, že nám půjčil vašeho hrdinu Ferdu!“
Zbytek rozhovoru je veden v podobném duchu, paní Sýkorová se dále dozvěděla, že Ferda tahal děti z hořícího domu a pomáhal starým lidem se sběrem. Po této odpovědi se stále divila, nicméně po prozření, že se jedná pouze o hru, telefonát rychle zavěsila.
Přijde manžel na mariáš?
Nebohou a netušící obětí byla v jiném hovoru slečna Šimková, která počítala, že večer stráví se svým přítelem Petrem v kině. Z této domněnky ji však brzy vyvedl Mrázek, který tvrdil, že mu Petr slíbil partičku mariáše.
„Prosím?“ ozvalo se tenkým hláskem z telefonu.
Odpověď přišla též poklidně: „Dobrý den, tady je Mrázek, ústředna. Prosím vás, to je slečna Šimková?“
„No, prosím?“
„Já vám volám od vašeho Petra totiž. Máte přítele Petra?“
Opět následuje krátká odpověď slečny, která zatím netuší, s kým má tu čest: „No mám.“
„Heleďte se, je doma?“
„Není,“ odpověděla slečna zmateně.
„My jsme se ho s klukama zapomněli totiž zeptat, jestli přijde dnes večer na partičku zase.“
V tento moment si však paní už nebrala žádné servítky a z poklidného tónu rovnou vystřelila: „Na jakou partičku?!“
„No my jsme byli domluvení, že včera jsme hráli mariáš a nedohráli jsme to. Tak jsme to chtěli dohrát dneska, poněvadž tam hrozně tekl v jednu chvíli. Říkali jsme si právě, že bychom mu dneska dali šanci, aby to vyhrál zpátky všechno.“
„To bude asi nějaká pěkná blbost, protože já jsem s ním dneska na večer domluvená, že půjdeme do kina!“
Hezucký se pouze doptává: „S Petrem, jo?“
„S Petrem, no,“ reaguje paní s úsměvem.
Šestiletý syn Patrika Hezuckého natočil dojemné video pro tátu do nemocnice |
„No, tak o tom silně pochybuju! Poněvadž se netvářil, že by šel dneska do kina.“
„Takže mi chcete říct, že dnes nejde se mnou do kina, ale jde s vámi někam hrát karty?“
„Takhlenc, on nám dluží docela velký peníze, takže musí přijít. Do kina asi půjdete sama, nebo s kamarádkou.“
Slečna Šimková lehce zděšená reaguje: „No a co jsou pro vás velké peníze?“
„Já vám to můžu říct, ledaže byste mu chtěla půjčit. On říkal, že těch padesát tisíc nějak nemůže sehnat...“
„To je ale pěkná blbost, protože jsme si slíbili, že žádný karty už hrát nebude!“
Hezucký vyprskne smíchy: „S Petrem, jo? My mu tady říkáme král karbanu! Že nebude hrát jo? Ježiši, vás přítel, to je chodící karta! To je chodící eso!“
Slečnu Šimkovou následně čekalo opravdu hrozivé zjištění, kdy ji pan Mráz řekl, že Petr ty peníze hodlá vyhrát zpět v kasínu. Patrik Hezucký naštěstí nenechal věci zajít až příliš daleko a slečně odhalil, že se nachází na Evropě 2.
Tiskárna cenin
V dalším hovoru volal Patrik Hezucký do tiskárny cenin. Z druhého konce se ozvala znuděná odpověď, které sotva bylo rozumět: „Tiskárna, Oldřich.“ Hezuckému padla do spáru další oběť, avšak pan Oldřich se jen tak nenechal a Patrika si tentokrát takzvaně namazal na chleba.
„Tiskárna, Oldřich...“
Načež je slyšet úderná odpověď, která pana Oldřicha jistě probrala. „Halo?! Dobrý den, tady je Mrázek, ústředna – prosím vás vy jste tiskárna cenin?“
„Ano,“ odpovídá pán již důrazně.
„Heleďte se, za kolik byste mi vytiskli nějaký archy pětitisícovek?“
Z telefonu se ozývá lehký posměch a následné: „Pětitisícovek? A kolik byste toho chtěl?“
„Dvě palety!“ odpovídá Patrik.
„Dvě palety, no. To je tak... Na dvacet let vězení,“ říká pan Oldřich obratně.
„Pro vás?“ ptá se údajný pan Mrázek, který vzápětí slyší poklesle smutnou odpověď: „Hm, pro mě.“
„No, tak to je v pohodě, mně to nevadí!“
Hezucký děkuje za podporu. Připravuje se na odchod z nemocnice, prozradil Mareš |
Pan Oldřich však následně již nepůsobí tak dobře naladěný a zmateně se ptá: „Ne, počkejte, o co vám vlastně jde?“
„Heleďte se a vy jste schopní vytisknout bankovky, jo?“
„Samozřejmě.“
„Heleďte se a mohli bychom se kvůli tomu sejít?“
„No ideálně když přijdete sem!“ trvá na svém Oldřich.
„Já k vám nemůžu, já bych navrhoval, jestli se nemůžeme sejít v Boubínským pralese. O půlnoci.“
Hezuckému přichází trefná odpověď: „Můžeme se tam sejít o půlnoci u třetího smrku vpravo od hlavní cesty.“
Po této odpovědi bylo již oběma stranám jasné, že se jedná pouze o žert. Následně Hezucký dodal, že pan Oldřich lže, jako když tiskne. Pán ho však opraví, že oni pouze tisknou, jako když lžou.
Podobných hovorů, překvapivých point i vyděšených příjemců se dostávalo posluchačům Ranní show Evropy 2 každý pracovní den. Patrik Hezucký si takto hrál třeba na šéfa instalatérů, přísného učitele světových jazyků či otrokáře, který shání nezdárné studenty na práci do Německa.
