Prezídium ČFTA v prvním kole dvoufázového výběru českého vyslance do oscarových bojů vyhradilo hlasovací právo pouze sedmi členům. Ti předvybrali tři snímky pro kategorii „mezinárodní večerní film“, které dále postoupily do dalšího hlasovacího kola. Ostatní akademici tak dostali na výběr dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, road movie Karavan od režisérky Zuzany Kirchnerové a oslavované drama Ondřeje Provazníka Sbormistr.
Do Ameriky nakonec odcestuje první z nich. Dokumentární film zachycující underground 80. let v bývalém Československu, dramatický útěk do Západního Berlína i exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu. Vznikl ze soukromých deníků a tisíců analogových snímků oceňované fotografky Libuše Jarcovjákové.
Oscarové překvapení. Česko vyšle do boje místo Sbormistra dokument o fotografce |
Přestože to tedy není protežovaný Sbormistr, skupina filmařů nadále nesouhlasí. „Jde o princip. Ne o ten který film. Způsob volby vnucený členům Akademie je prostě neakceptovatelný. Svobodné právo posuzovat jednotlivá díla mají mít všichni členové Akademie a ne komise ustanovená prezídiem s tím, že jeho členové se ještě ke všemu do komise sami najmenují,“ vyjádřil se pro iDNES.cz český režisér Václav Marhoul.
„Za situace, která kolem toho proběhla, mě (výsledek) nepřekvapil,“ sdělil pak redakci režisér a producent Ondřej Trojan. Od prezídia to byl podle něj nešťastný krok. Údajně velmi ovlivněný fondem kinematografie, který vyvíjel tlak, aby komise vůbec vznikla, přičemž změna pravidel nebyla prodiskutována s členskou akademickou základnou. Informaci o jakémkoli tlaku následně za Prezídium ČFTA důrazně vyvrátil jeho člen Matěj Chlupáček.
Má podle vás dokument „Ještě nejsem, kým chci být“ šanci zaujmout americkou filmovou Akademii?
„Budeme chtít, aby v termínu od 1. října byla svolána valná hromada, na které by byl v diskuzi jediný bod programu, a to schválení postupu výběru kandidáta za Českou republiku na Oscara. Možnosti jsou obecně tři a jeden z nich musí členská základna většinově odsouhlasit,“ informoval Marhoul o dalších krocích.
Chceme novou volbu filmu vyslaného za Oscary, vyzývají Mádl či Marhoul |
Nynějším cílem signatářů je tedy svolat valnou hromadu, na to potřebují padesát podpisů členů filmové akademie. A následně pak sjednat způsob, jakým bude dále fungovat nominace na Oscara, informovali režiséři a producenti. „Je třeba dojít k nějakému konsenzu, který musí schválit valná hromada. Z hlediska závažnosti věci to přesahuje kompetence prezídia,“ řekl Trojan.
Snímek Sbormistr, inspirovaný reálnou kauzou kolem Bambini di Praga, byl komisí navíc přednostně doporučen, přestože vyvolává kontroverze. Americký list Variety psal o „zásadním etickém selhání“, z něhož byli tvůrci filmu obviněni, přičemž novináři citují z dopisu filmaře Radovana Síbrta, bratra jedné z nezletilých dívek, které zneužíval sbormistr Bohumil Kulínský. Zmínil též, že letošní způsob výběru oscarového adepta za Česko je pokládán za nedemokratický.
Bratr Kulínského oběti tepe do úspěšného Sbormistra. Film se jí jen vysmívá, čílí se |
„Hodně lidí to naštvalo. Myslím, že to pak výsledek ve finále ovlivnilo i z hlediska ‚truc hlasů‘. To je moje teze,“ řekl Trojan.
„Film, který je nominovaný, je výborný,“ pokračoval režisér a producent na adresu vybraného dokumentu Kláry Tasovské. „Ale aby zapadal do rámce filmů, které vyhrávají Oscary – to z něj naopak poměrně výrazně vybočuje,“ komentuje. Podle něj nemá snímek ve Spojených státech u širšího publika velké šance na úspěch. Přestože je to kvalitní dokumentární film, zaujme kvůli své experimentální formě spíše výlučné publikum. „Ukazuje, že jednoduchými prostředky se dá sdělit spoustu věcí,“ přemýšlel Trojan. „Svět se hodně změnil, třeba se pletu,“ dodal se smíchem.
Ondřej Trojan dále soucítí s tvůrci, kteří si podle něj mohou připadat komisí manipulováni nebo odstrčeni, jelikož uzavírka ČFTA pro odevzdání se letos přesunula na květen. Spousta filmů se v té době nachází v různé fázi post produkce, tudíž je členové komise neuvidí v definitivní podobě. „Vneslo to hodně zlé krve a tenze mezi samotné filmaře. Myslím si, že to je vlastně největší chyba,“ dodal.
Mádl v Americe přece jen uspěl, jeho Vlny vyhrály Satellite Award |
„Mrzí mě, že nejede hraný film. Ale přeji českému kandidátovi hodně štěstí,“ popřál pak kolegyni Kláře Tasovské herec a režisér Jiří Mádl. Václav Marhoul se v zájmu zachování potlučené kolegiality odmítl k nominovanému filmu vyjádřit.
Všichni tři režiséři přitom mají sami s oscarovými boji zkušenosti. Mádlovy Vlny se v roce 2024 dostaly do užšího výběru, stejně jako Marhoulovo Nabarvené ptáče v roce 2019. Trojanovy Želary pak od roku 2004 zůstávají naším posledním filmem nominovaným na Oscara.
Reakce člena Prezídia ČFTAK výběru letošního kandidáta se pro iDNES.cz vyjádřil i režisér a producent Matěj Chlupáček, který je členem Prezídia ČFTA. „Jsem z něj nadšený. Sám jsem pro Ještě nejsem, kým chci být hlasoval, protože se domnívám, že by se Česká republika měla prezentovat právě takto unikátními a výjimečnými filmy, které se od konkurence mohou lišit,“ uvedl ke snímku Kláry Tasovské. „Každý názor na nový systém předvýběru tří kandidátů, ze kterých Akademie vybírá finalistu, vnímám jako důležitý podnět,“ dodal pak k výše zmíněné výzvě několika režisérů a producentů. „Osobně mám z nových pravidel radost, protože poskytují Akademii i Státnímu fondu audiovize výrazně lepší přehled o připravenosti jednotlivých filmů, kladou na producenty větší nároky pro přípravu oscarové cesty a zároveň dávají možnost upozornit na filmy, které by mohly být mnohdy ve stínu velkých, zavedených jmen přehlédnuty,“ doplnil. |
