Z filmu Valčík s Bašírem

Z filmu Valčík s Bašírem | foto: Aerofilms

Oscar může tančit v rytmu animovaného Valčíku s Bašírem

  • 2
Válečný dokument v animované podobě Valčík s Bašírem, který právě přichází do českých kin, líčí režisérovy zážitky v izraelské armádě.

Z filmu Valčík s BašíremPůsobí silným nápadem i obsahem, přestože se vzpírá každému zařazení. Podle toho také Valčík s Bašírem dopadá: animovaný válečný dokument sbírá ceny na všech frontách, byť v odlišných oborech, a zřejmě se protančí až k Oscarům, kam jej vysílá Izrael.

Režisér ve zbrani

Jenže v které kategorii? Nejnověji Valčík s Bašírem vyhrál Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film. Ale má také nominaci na ceny Annie, jež se udílejí "animákům", rovněž kritikové z Los Angeles mu dali ocenění za animovaný film roku.

V Británii vyhrál trofej pro nejlepší neanglicky mluvené nezávislé dílo, američtí scenáristé ho nominovali na nejlepší dokument a národní sdružení amerických kritiků vyhlásilo Valčík s Bašírem zkrátka a dobře vítězným filmem roku 2008.

TRAILER K FILMU VALČÍK S BAŠÍREM

Ještě štěstí, že Oscary neznají kategorii filmových životopisů; i tam by Valčík s Bašírem mohl vítězit. Jeho režisér Ari Folman je totiž zároveň vypravěčem i hlavním hrdinou. V září 1982 se jako voják izraelské armády účastnil invaze do západního Bejrútu a byl u krutých masakrů v palestinských uprchlických táborech. Jenže nic z toho si nepamatoval. Proto se vydal za svými dávnými známými z války, aby mu pomohli oživit vzpomínky.

"Od počátku jsem chtěl Valčík s Bašírem natočit jako animovaný dokument. Několik let jsem základní námět filmu nosil v hlavě, ale nikdy jsem ho nechtěl dělat s herci. Jak by to vyhlíželo? Před černým pozadím by seděl muž středního věku a vykládal by historky, které se udály před čtvrt stoletím, bez archivních záběrů. To by přece byla strašná nuda!" míní Folman.

Z filmu Valčík s BašíremZ filmu Valčík s Bašírem

"Pak mě napadlo, že jediný způsob, jak svůj příběh natočit, je pomocí animace. Vždyť válka je surreálný zážitek a lidská paměť je tak nepředvídatelná a nespolehlivá."

Voják jde, neví kam

Když v půli 80. let skončil vojenskou službu, vyrazil Folman s batohem na vysněnou pouť kolem světa. Za dva týdny měl cestování dost: téměř rok zůstal v jihoasijském hotýlku, odkud psal o svém putování smyšlené historky kamarádům. Pak usoudil, že může svou fantazii uplatnit jinak, a po návratu začal studovat film.

Ari Folman

Zbytečnost

"Válka je zbytečná věc. Nějaký mladíček jde a neví kam; střílí, aniž ví na koho; je zabit nebo zraněn, ani neví kým."

Vojenskou absurditu představil už Folmanův absolventský dokument o první válce v Perském zálivu Příjemně otupělí – a hned vynesl nováčkovi výroční cenu. Pět let poté, v roce 1996, natočil hraný snímek Svatá Klára; ta přinesla průlom mezinárodní, od Berlinale přes Ameriku po Karlovy Vary, kde získala zvláštní cenu poroty.

Tam tehdy Folman přiznal, že riskoval soudní spor. Se spoluautorem vyšli z knihy Pavla a Jeleny Kohoutových, kterou však zásadně změnili, aniž dali scénář Kohoutovým schválit. "Zachovali jsme nápad o dívce, která umí předvídat budoucnost, ale přenesli jsme jej z komunismu do vlastního dětství," líčil režisér.

Kohoutovi zvažovali žalobu, ale nad hotovým filmem vše odpustili; líbil se jim dokonce víc než televizní přepis Vojtěcha Jasného. Už tenkrát ve Varech zmínil Folman své dospívání. "Generace osmdesátých let zažila následující výchovu: Klidně si buďte třeba hipíky, pijte, fetujte. Ale v osmnácti jdete do armády a stanete se dobrými Izraelci s úkolem postavit se proti Arabům."

Z filmu Valčík s Bašírem

Loni se režisér do Varů vrátil jako člen festivalové poroty; krátce poté, co jeho novinka úspěšně odstartovala v Cannes své světové turné. A kamkoli s ní přijel, režisér opakoval: "Natočil jsem Valčík s Bašírem z pohledu obyčejného vojáka a dospěl jsem k jednomu zásadnímu přesvědčení: válka je neuvěřitelně zbytečná věc. Nejde tu o slávu ani o hrdinství. Zpravidla nějaký mladíček jde a neví kam; střílí, aniž ví na koho; je zabit nebo zraněn, ani neví kým. A pokud se vrátí domů, snaží se na vše zapomenout. Někdy se mu to podaří, ale většinou ne."