Působí silným nápadem i obsahem, přestože se vzpírá každému zařazení. Podle toho také Valčík s Bašírem dopadá: animovaný válečný dokument sbírá ceny na všech frontách, byť v odlišných oborech, a zřejmě se protančí až k Oscarům, kam jej vysílá Izrael.
Režisér ve zbrani
Jenže v které kategorii? Nejnověji Valčík s Bašírem vyhrál Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film. Ale má také nominaci na ceny Annie, jež se udílejí "animákům", rovněž kritikové z Los Angeles mu dali ocenění za animovaný film roku.
V Británii vyhrál trofej pro nejlepší neanglicky mluvené nezávislé dílo, američtí scenáristé ho nominovali na nejlepší dokument a národní sdružení amerických kritiků vyhlásilo Valčík s Bašírem zkrátka a dobře vítězným filmem roku 2008.
TRAILER K FILMU VALČÍK S BAŠÍREM
Ještě štěstí, že Oscary neznají kategorii filmových životopisů; i tam by Valčík s Bašírem mohl vítězit. Jeho režisér Ari Folman je totiž zároveň vypravěčem i hlavním hrdinou. V září 1982 se jako voják izraelské armády účastnil invaze do západního Bejrútu a byl u krutých masakrů v palestinských uprchlických táborech. Jenže nic z toho si nepamatoval. Proto se vydal za svými dávnými známými z války, aby mu pomohli oživit vzpomínky.
"Od počátku jsem chtěl Valčík s Bašírem natočit jako animovaný dokument. Několik let jsem základní námět filmu nosil v hlavě, ale nikdy jsem ho nechtěl dělat s herci. Jak by to vyhlíželo? Před černým pozadím by seděl muž středního věku a vykládal by historky, které se udály před čtvrt stoletím, bez archivních záběrů. To by přece byla strašná nuda!" míní Folman.
"Pak mě napadlo, že jediný způsob, jak svůj příběh natočit, je pomocí animace. Vždyť válka je surreálný zážitek a lidská paměť je tak nepředvídatelná a nespolehlivá."
Voják jde, neví kam
Když v půli 80. let skončil vojenskou službu, vyrazil Folman s batohem na vysněnou pouť kolem světa. Za dva týdny měl cestování dost: téměř rok zůstal v jihoasijském hotýlku, odkud psal o svém putování smyšlené historky kamarádům. Pak usoudil, že může svou fantazii uplatnit jinak, a po návratu začal studovat film.
Ari FolmanZbytečnost "Válka je zbytečná věc. Nějaký mladíček jde a neví kam; střílí, aniž ví na koho; je zabit nebo zraněn, ani neví kým." |
Tam tehdy Folman přiznal, že riskoval soudní spor. Se spoluautorem vyšli z knihy Pavla a Jeleny Kohoutových, kterou však zásadně změnili, aniž dali scénář Kohoutovým schválit. "Zachovali jsme nápad o dívce, která umí předvídat budoucnost, ale přenesli jsme jej z komunismu do vlastního dětství," líčil režisér.
Kohoutovi zvažovali žalobu, ale nad hotovým filmem vše odpustili; líbil se jim dokonce víc než televizní přepis Vojtěcha Jasného. Už tenkrát ve Varech zmínil Folman své dospívání. "Generace osmdesátých let zažila následující výchovu: Klidně si buďte třeba hipíky, pijte, fetujte. Ale v osmnácti jdete do armády a stanete se dobrými Izraelci s úkolem postavit se proti Arabům."
Loni se režisér do Varů vrátil jako člen festivalové poroty; krátce poté, co jeho novinka úspěšně odstartovala v Cannes své světové turné. A kamkoli s ní přijel, režisér opakoval: "Natočil jsem Valčík s Bašírem z pohledu obyčejného vojáka a dospěl jsem k jednomu zásadnímu přesvědčení: válka je neuvěřitelně zbytečná věc. Nejde tu o slávu ani o hrdinství. Zpravidla nějaký mladíček jde a neví kam; střílí, aniž ví na koho; je zabit nebo zraněn, ani neví kým. A pokud se vrátí domů, snaží se na vše zapomenout. Někdy se mu to podaří, ale většinou ne."
