Takzvané „příliš bílé Oscary“ letos nehrozí, vtipkovalo se hned po ceremoniálu na sítích v narážce na fyzickou i slovní potyčku mezi dvěma černošskými herci.
Chris Rock si nevhodně utahoval z kratičkého účesu manželky Willa Smitha, za který však může její nemoc, a Smith, jenž vzápětí převzal Oscara za roli ve filmu Král Richard: Zrození šampiónek, Rocka stejně nevhodně uhodil a častoval slovy o „zas.... hubě“.
Pohříchu právě incident, jaký Oscary nepamatují, zastínil podstatnější, rovněž premiérové události cen Americké filmové akademie.
Zaprvé, favorizovaný tíživý western Síla psa proměnil z dvanácti nominací pouze jedinou, za režii pro Jane Campionovou. Kdežto V rytmu srdce, příběh jediné slyšící dívky v rodině neslyšících, která volí mezi svou touhou po zpěvu a povinností k blízkým, naplnil všechny tři své šance.
Tedy trofej za film roku, za scénář, který adaptovala sama režisérka snímku Sian Hederová, a cenu za mužský výkon ve vedlejší roli, kterou si odnesl coby vůbec první neslyšící herec v oscarové historii Troy Kotsur, po otci se slovanskými kořeny. Mimochodem ve snímku s ním hrála i Marlee Matlinová, která už Oscara dostala coby první hluchoněmá herečka za Bohem zapomenuté děti.
Naplnily se tak odhady, že před chladnou vytříbeností Síly psa dají akademici v rozbouřeném světě přednost pozitivnímu světlu laskavé naděje. Ostatně i producent vítězného díla Patrick Wachsberger děkoval „za uznání pro film o lásce a rodině, jaký v této těžké době dneska všichni tolik potřebujeme“.
V neposlední řadě pak zařídil film V rytmu srdce ještě jiné prvenství, totiž dosud nevídanou výhru projektu zrozeného v produkci streamovací služby, nikoli klasického studia. Neradoval se však Netflix, který měl ve finále Sílu psa, nýbrž společnost Apple TV+ a s ní také festival Sundance, kde snímek zahájil svou dráhu obnášející už na dvě stě cen či nominací.
GLOSA: Will Smith měl raději proplesknout autory oscarových změn |
Věcně vzato se jinak žádná velká překvapení nekonala. Čekalo se, že mezi herečkami v hlavní roli vyhraje Jessica Chastainová za film Očima Tammy Faye a že se k jejímu portrétu výstřední celebrity z křesťanské televize „přibalí“ ještě Oscara za nejlepší masky.
Podobně byli jasnými favority jak Will Smith, tak Ariana DeBose z West Side Story, podle oscarových statistik první nositelka ceny za vedlejší roli zastupující zároveň etnickou i sexuální menšinu, a v neposlední řadě i zpěvačka Billie Eilish, bodující s písní z bondovky Není čas zemřít. Dalo by se říci, že zatímco pánové se prali, filmovou noc opanovaly ženy.
Prognózy se ostatně nemýlily ani v případě nejlepšího mezinárodního filmu, jímž se stal japonský Drive My Car, možná vůbec nejpromyšlenější dílo celého soutěžního pole, ani ohledně sci-fi Duna, jíž se prorokovala dominance v technických kategoriích; kamera, střih, zvuk, výprava, efekty a hudba tvoří vskutku monumentální složky jinak standardní žánrové podívané.
Animovanou říši zase nemohl ovládnout nikdo jiný než disneyovka, jmenovitě Encanto, a evropské, respektive severské tituly Utéct či Nejhorší člověk na světě byly zjevně přizvány pouze do předpokoje americké slavnosti, když už se káže politika rozmanitosti.
Jakkoli s udělenými cenami se dá v podstatě souhlasit, sám ceremoniál vzbudil dojem daleko rozpačitější. Všechny změny, které akademie zavedla v naději, že přiláká televizní diváky, se jí totiž vymstily.
Roztaví Sean Penn své Oscary? Na Zelenského nedošlo, Rusko bylo tabu |
Předtočené udílení trofejí v osmi kategoriích působilo chaoticky, nedůstojně a čas stejně neušetřilo. Hlasování fanoušků přivedlo na půdu filmového umění cizorodé prvky spotřební zábavy – jak jinak nazvat diváckou cenu pro zombie horor Armáda mrtvých. Trio moderátorek vyrábělo švitořivou estrádu, připomínky děl minulosti se míjely účelem.
Navíc si pořadatelé viditelně nevěděli rady, jak po koronavirovém půstu nastolit model zářivé show, přestože pandemie trvá a na Ukrajině se válčí. S covidem se tedy vypořádali trapně frivolní scénkou o testování přítomných, s Ukrajinou symbolickými doplňky na šatech, připomínkou sbírky a několika hesly podpory v projevech.
Nakonec roztěkanou nudu rozčísla jen „facka na sále“ – a to si tradice Oscarů nezaslouží. Nejvyšší čas vrátit se k podstatě, tedy k filmům.