Od Amores perros - Láska je kurva přes 21 gramů po Babel dává Iňárritu jasně najevo, že točit špatně prostě neumí, a Americká filmová akademie zase, že si toho všímá. Dobře, že průlom přišel právě s Birdmanem, který si rovným dílem utahuje z newyorských divadelních snobů i hollywoodských komiksů, aniž by se vysmíval lidské touze umělců po uznání.
Zajímavé však je, jak akademici dokázali Oscary rozdělit mezi všech osm děl nominovaných na nejlepší film roku, a přitom tak moudře, že ani v jednom případě se nedá mluvit o ceně útěchy. Líbezný Grandhotel Budapešť má čtyři sošky, strhující hudební duel Whiplash tři, další čtveřice si připsala po hereckém výkonu, zbylo i na politické protipóly, snímky Americký sniper a Selma.
Dokonce lze říci, že letos vyhrály filmy přitažlivé, napínavé, neřkuli zábavné; pohříchu tomu publikum nevěří. Ani u nás: minulý týden měl Whiplash v Česku osm tisíc diváků, Birdman třiadvacet, ba i Velká šestka jen něco přes osmdesát tisíc, ač animované snímky u nás jinak zabírají.
A ještě jeden paradox si letošní Oscary připsaly: oceněné filmy nabídly více vzrušení než dlouhý, učesaný ceremoniál plný vzletných slov a tklivého vzpomínání. I Český lev byl tentokrát záživnější - sice zažil blamáž s falešným Jimem Carreym, ale na oscarovém pódiu neřádil ani Carrey pravý.
Podívejte se na shrnutí oscarového večera:
