Originální snímek, jenž zachycuje underground 80. let v bývalém Československu, dramatický útěk do Západního Berlína i exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu, vznikl ze soukromých deníků a tisíců analogových snímků Libuše Jarcovjákové. Ve světové premiéře byl snímek uveden v loňském roce na festivalu Berlinale a letos získal Českého lva za nejlepší dokumentární film.
Třiasedmdesátiletá Jarcovjáková dříve vyučovala fotografii na Vyšší odborné škole grafické v Praze. Asociace profesionálních fotografů jí udělila cenu Osobnost české fotografie za roky 2017 a 2019.
Vypila pět rumů a nespadla na zem. I proto dělníci Jarcovjákovou vzali |
Režisérka Tasovská neskrývala radost. „Je to v historii poprvé, co se akademici rozhodli vyslat dokumentární film. Za to jsme jim opravdu vděční. Že v tak veliké konkurenci vybrali náš film, je pro nás úžasné,“ řekla.
Český dokument o americkou cenu Oscar podle ní ještě nesoutěžil. Přednost dosud dostávaly hrané filmy, Tasovská změnu nečekala. Snímek bude v amerických cenách soutěžit jak mezi zahraničními filmy, tak mezi dokumenty. „Máme v podstatě dvě možnosti,“ doplnila režisérka.
Slavnostní vyhlášení 98. ročníku cen Oscar americké Akademie filmového umění a věd se uskuteční 15. března 2026. Shortlist výběru 15 zahraničních filmů zveřejní 16. prosince letošního roku a nominace budou následně oznámeny 22. ledna.
Má podle vás dokument „Ještě nejsem, kým chci být“ šanci zaujmout americkou filmovou Akademii?
V letošním roce došlo ke změně statutu pro výběr kandidáta na Oscara za Českou republiku. Nově probíhalo hlasování dvoukolově. V prvním kole vybrala komise prezídia ČFTA z filmů přihlášených producenty tři snímky, konkrétně film Sbormistr, Karavan a Ještě nejsem, kým chci být. O finálním výběru pak ve druhém kole od 8. července do 8. srpna mohli hlasovat všichni členové akademie ČFTA splňující podmínky AMPAS (americká Akademie filmového umění a věd). Celkem hlasovalo 194 akademiků.
Až dosud vybírali oscarového uchazeče všichni akademici, letos to bylo jen sedm členů prezídia, kteří předvybrali zmíněné tři tituly, přičemž k nominaci přidali doporučení, aby členové hlasovali pro Sbormistra.
Výběr českého filmu na Oscary přinesl jen zlou krev, shodli se Marhoul, Mádl a Trojan |
Jiří Mádl, Václav Marhoul, Ondřej Trojan, Petr Václav a další filmaři se proti novému postupu postavili a na sociálních sítích zveřejnili výzvu určenou ostatním členům akademie: „Nesouhlasíme s tím, že k tak radikální změně došlo bez jakékoli předchozí debaty s členy akademie a odbornou veřejností. Prezídium rozhodlo, že nadále budou filmy v prvním kole vybírat sami jeho členové, kteří nejsou v konfliktu zájmů.“ Dodávají, že změnu statutu prezídium ostatním členům akademie oznámilo až spolu s názvy již vybraných kandidujících filmů.
V loňském roce vybrali akademici jako kandidáta na Oscara za Českou republiku film Jiřího Mádla Vlny, který postoupil do užšího výběru. Ikonickou zlatou sošku americké Akademie filmového umění a věd zatím získaly pouze dva československé a jeden český film: Obchod na korze (1965) Jána Kadára a Elmara Klose, o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a Kolja (1996) Jana Svěráka.
Chceme novou volbu filmu vyslaného za Oscary, vyzývají Mádl či Marhoul |
Šestice dalších filmů se pak probojovala do nominačního výběru: Lásky jedné plavovlásky (1966) a Hoří má panenko Miloše Formana (1968), Vesničko má středisková Jiřího Menzela (1986), Obecná škola Jana Svěráka (1991), Musíme si pomáhat Jana Hřebejka (2000) a naposledy Želary Ondřeje Trojana (2003). Do oscarového shortlistu byl v roce 2019 vybrán film Václava Marhoula Nabarvené ptáče a o dva roky později snímek Agnieszky Hollandové Šarlatán.
