Jeden bez druhého nebyl nikterak mimořádný, ale společně vytvořili jedinečnou dvojici. Stan Laurel a Oliver Hardy začali spolu natáčet v roce 1927, kdy už každý z nich měl za sebou zkušenosti z divadla, kabaretu, varieté i filmu. Záhy se stali nesmírně populárními a jen v roce 1929 natočili dohromady třináct grotesek.
Vskutku pitoreskní byla ona dvojice nesourodých přátel: mírně přitroublý hubeňour, nešika a smolař Laurel, jehož úmysly se často obracely proti jeho partnerovi, a dobrácký, sebevědomý a lehce samolibý Hardy s úctyhodnými rozměry. Hardy měřil skoro metr devadesát a vážil bezmála 140 kilogramů. Laurel vymýšlel příběhy a gagy a pořád dokola je zkoušel. Někdy natočili i desetkrát jednu scénu a potom vybírali nejlepší variantu. Hardy byl hlavním hereckým motorem, od něhož pocházela většina akcí. Sám o tom jednou prohlásil: "Je to docela dřina, když si vezmete všechny ty pády a mizení v jámách plných bláta, co už jsem musel podstoupit. Myslím, že to jsou tvrdě vydělané peníze."
Na rozdíl od většiny komiků němého filmu přestáli Laurel a Hardy i nástup zvuku. Patrně i proto, že jejich komika se opírala o akci, o dramatický děj plný honiček a situačních gagů. Kromě nádherné dortové války – dnes již legendární Smetanové revoluce – natočili na šedesát grotesek a 27 celovečerních filmů, z nichž většina dodnes žije na televizních obrazovkách. V roce 1932 získali oba Oscara za roli v grotesce Stěhujeme piano – jediného v životě Olivera Hardyho.
Ke konci třicátých let začala sláva dvojice pomalu blednout. Na začátku následující dekády natočili několik filmů, které již neměly ve Spojených státech takový úspěch.
V Evropě a především ve Velké Británii však byli pořád velmi populární a absolvovali tam sérii vystoupení. Na jedné takové cestě dostal Oliver Hardy srdeční záchvat. V následném léčení musel zhubnout téměř o 70 kilo a taková ztráta váhy naprosto změnila jeho vzhled. Hardyho srdce však bylo již příliš slabé. Po třetím infarktu v roce 1957, při natáčení filmu Atol K., ztratil svět jednoho z největších komiků 20. století, o kterém jeho manželka prohlásila, že "nikdy sám sebe nepovažoval za skutečného komika a byl upřímně překvapen, když o něm lidé tak smýšleli".
 Laurel a Hardy |
