RECENZE: Tuny lásky, ale ani gram kýče. Vše se stane Od marca do mája

Hned ve své celovečerní hrané prvotině zvládl Martin Pavol Repka vůbec nejtěžší filmařský úkol, totiž vystihnout lidské štěstí. Bez vydírání a sentimentu, tak prostě, čistě a nenuceně, jako se ve snímku Od marca do mája probouzí jaro.

Ve starém venkovském domě žijí manželé se třemi dospívajícími potomky. „Už to nejsou děti,“ podotýká otec a matka dodává: „O nás si myslí, že jsme staří. Jak jim to řekneme?“ Čekají totiž další přírůstek do rodiny. „Trochu se bojím, ale hlavně se těším,“ shrnuje žena své pozdní těhotenství.

Kdo čeká, že zpráva o možném příštím sourozenci rozvrátí vzájemné vztahy, vyvolá bouře, spory, žárlivost či předčasnou zralost, je na omylu. Tenhle film umělá dramata nepotřebuje a dotyčná rodina si na hysterii nepotrpí. Aniž by o tom mluvila, vyzařuje láskyplnost, oddanost a vyrovnanost.

Peněz očividně nemají nazbyt, obyčejný nákup bot tady má bezmála sváteční nádech, ale vystačí a neskuhrají. Jejich nepojmenovaným bohatstvím je tichá něha každodenních rituálů, ať maminka zlehýnka budí děti do školy, nebo tatínek při jejich návratu zeširoka otevírá vrata.

Trojice ratolestí samozřejmě prožívá i své generační záležitosti, za kterými musí dojíždět, ale přirozenou základnu svých jistot i soudržnosti cítí doma; tam, kde je při každém odchodu čeká pusa a křížek, kde bez reptání pomáhají na zahradě a pak si večer u ohně svěřují svá tajemství.

Jestliže intimní půdu filmu tvoří samozřejmost, pak její hlavní nositelkou je Zuzana Fialová v roli maminky, ve svém výrazu neskonale ukázněná, střídmá, a přesto vyzařující živelnou mateřskou nezdolnost všech madon světa.

Od marca do mája

70 %

Česko, 2024, 85 min

Režie: Martin Pavol Repka

Scénář: Martin Pavol Repka

Hrají: Zuzana Fialová, Jozef Abafi, Natália Fašánková, Jana Markovičová, Damián Humaj

Kinobox: Přidat hodnocení

Uznání poroty karlovarské soutěže Proxima, vítězství na plzeňském Finále a pozornost zahraničních festivalů od Terstu po Káhiru jsou nejen dokladem univerzální sdělnosti, ale spolu se snímkem Mord, jenž též zazářil ve Varech, i důkazem, jak debutům svědčí inspirace autentickým zážitkem z vlastní rodiny. Žádný kalkul, žádná honba za módní objednávkou.

Jistě, snímek založený na minimalismu děje i prostředků si žádá divákovu trpělivou empatii, ale vše, co se (ne)stane od března do května, se odvděčí nenápadnou silou zralosti, jemnosti, křehkosti, pozorovacího talentu a citu pro zázraky všednosti. Tuny lásky, ale ani gram kýče; to je vzácný um.