O deset minut starší, o nic moudřejší

aktualizováno 
Povídkové projekty mívají smůlu. Na souboru vytvořeném k prvnímu výročí tragického 11. září se podílelo jedenáct mistrů světového filmu, ale z velkého gesta zbyly v paměti jen malé útržky. Podobně i nadnárodní cyklus Dalších deset minut, jehož doslovně přeložený titul zní O deset minut starší a který přichází do tuzemských kin s první řadou Trumpeta, sestává ze sedmi desetiminutovek různých režisérů na téma čas. A přestože jsou mezi nimi drobné perly, nikdy to nebude sedmdesátiminutový celek, nýbrž sedm jednotlivých filmů - osobních vizitek.

Servisní článek k filmu Dalších deset minut I. naleznete ZDE

Ani divák nebude o nic moudřejší, pokud se těšil na novátorské výboje. Tvůrci sice plní zadání shora, ale vesměs točí v duchu, jaký už od nich známe.

Je to zkrátka a dobře jenom hra: sice zajímavá, nicméně podobná školním hodinám, kdy učitelka zadá celé třídě společný úkol - nakreslete plynutí času - a pak vybírá nejoriginálnější výkresy. Budíky či kyvadla hodin napadnou i trojkaře, ale na jedničku dosáhnou jen miláčci učitelského sboru, premianti Aki Kaurismaki a Jim Jarmusch.

aurismakiho úvodní povídka Psi nemají peklo přivádí typově i herecky tytéž hrdiny jako jeho Muž bez minulosti a je vlastně vývarem režisérových témat v kostce. Bujon je to však silný, vtipný - jediný se nebál humoru - a životadárný: On a Ona si koupí snubní prstýnky a odjedou nočním vlakem na Sibiř začít nový život. Nádherně úsporná, jímavá romance, v níž nechybí ani Kaurismakiho oblíbený motiv pustého bistra s místní kapelou.

Vyrovnaného soka má jen v Jimu Jarmuschovi, který zase pocitově navazuje na svou Noc na Zemi. Jeho Mezihra v nočním přívěsu by mohla nést podtitul Deset minut pro sebe. Herečka vejde z mrazivého natáčení do karavanu, shodí těsné boty, zapálí si cigaretu a telefonuje se svým milým. Vzdor tomu, že ji stále někdo ruší, chce si ukrást aspoň chviličku spočinutí, úlevy a soukromí, hudební kulisy a ospalého tepla v černobílém zátiší. V té náladě je tolik únavy, odevzdání a stesku, že se dá nahmatat.

Dalších deset minut 1
USA, 2003

režie Aki Kaurismäki
Jim Jarmusch
Wim Wenders
Čchen Kchaj-ke
Spike Lee
Víctor Erice
Werner Herzog
scénář Aki Kaurismäki
Jim Jarmusch
Wim Wenders
Tan Zhang
Spike Lee 
kamera Frederick Elmes
Angel Luis Fernandez
Chris Norr
Phedon Papamichael 
hrají

Markku Peltola
Kati Outinenova
Ana Sofia Lianoová
Pelyo Suarez  

hudba Paul Englishby 
původní název

Ten Minutes Older: The Trumpet

délka 92 minut
žánr povídkový film

Dalších deset minut 1- premiéry

kina 30. ledna 2003
Wimu Wendersovi, jenž v road movie Dvanáct mil do Trony mírně připomene svůj Paříž, Texas, už musí stačit jako známka dvojka. Příběh osamělého řidiče na prázdné dálnici, který se zoufale potřebuje dostat k lékaři, staví na dramatickém efektu, byť je bravurně natočen, s nervní rozostřenou kamerou, střihem a hudbou v křiklavě barvité změti.

Na opačném obrazovém efektu, klidném černobílém formátu plném symbolů, založil další „dvojkař“, Victor Erice, svou Čáru života, výjev rána v zapadlé španělské vsi, kde krev lidského zrození dost okatě poměřuje krvavým znakem velkých dějin z dobového tisku. Stylem působivé, obsahem plakátové.

Ovšem zbylí tři tvůrci vtrhli na kazatelny ještě nepokrytěji. Werner Herzog se obdobně jako ve filmu Fitzcarraldo vydal i v povídce O deset tisíc let starší po řece do amazonských pralesů, jenže nyní coby dokumentarista spojující cestopis s moralitou. Neodpustí si slovní komentář o neblahém vlivu civilizace, i na ten názorný budík v rukou domorodce dojde.

Podobně, ač v hrané absurditě o předstíraném stěhování nábytku do paneláku, který se ani nezačal stavět, káže o odlidštěném světě v čínské epizodě Sto hluboce skrytých květin Chen Kaige.

A jen s odřenýma ušima by prošel Spike Lee, jenž v povídce Byli jsme okradeni spáchal politickou publicistiku, pouhý sestřih „mluvících hlav“ z aféry s hlasovacími lístky při volbě amerického prezidenta. To už není deset minut, ale ani deset vteřin v běhu času, natož věčnosti.

Fotografie z filmu Dalších deset minut I.

Fotografie z filmu dalších deset minut I.

Fotografie z filmu Dalších deset minut I.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijede třeba Andrea Bocelli. Podívejte se na přehled...

RECENZE: Karel, já a ty nabízí defilé třicátníků, kteří nevědí, co chtějí

Bohdan Karásek říká svým pracím „bytové filmy“, což lze přeložit jako levné projekty na pomezí studentských a...

Odlišné názory dnes někteří označují za fake news, řekl Vašut v Rozstřelu

Ve čtvrtek do kin vstoupí snímek Jonáše Karáska, který na filmová plátna přináší největší vzpouru ve vězeňské historii...

Největším českým porevolučním hitem je Země vzdálená

Během tří dekád od pádu komunistického režimu vzniklo mnoho hitů, ale tím největším je podle mínění diváků hudební...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hudba místo psychiatra. Korn představí v Praze album plné bolesti ze smrti

Do Prahy se vrátí po třech letech, tentokrát však s hodně temným materiálem. Američtí nu-metalisté Korn představí 30....

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

RECENZE: Karel, já a ty nabízí defilé třicátníků, kteří nevědí, co chtějí

Bohdan Karásek říká svým pracím „bytové filmy“, což lze přeložit jako levné projekty na pomezí studentských a...

KOMENTÁŘ: Televizní oslavy sametu se sametovou chutí reklam na čokoládu

Od televizních oslav třicetiletí svobody by asi málokdo čekal zázraky, přesto se jich překvapivě pár urodilo.

Marhoulovo Nabarvené ptáče vyhrálo cenu na festivalu v Indii

Snímek Nabarvené ptáče režiséra Václava Marhoula přinesl svému tvůrci cenu za nejlepší režii na filmovém festivalu v...

RECENZE: Solidní Bez vědomí nepřizná barvu smyšlené východoevropské bondovky

Tvůrci seriálu Bez vědomí, jenž startuje na HBO v neděli k výročí 17. listopadu, mají štěstí, že revoluce nepřišla...

Najdete na iDNES.cz