Zatím v patnácti dílech nejprve v hraném příběhu představí a vzápětí s odborníky prozkoumá tajemné městské legendy, pověsti či fámy. Podle autora stejnojmenné knižní předlohy Petra Janečka, jenž připravuje už třetí svazek příběhů, by však seriál v případě diváckého úspěchu mohl pokračovat dál.
"V knihách mám takových případů na pět set a stále přibývají nové. Objevují se také na internetu, nicméně v televizní podobě jde o unikát," říká etnograf Janeček, jenž postupuje podle přísných pravidel. Aby historku přijal do sbírky, musí existovat alespoň ve třech variantách a být součástí mezinárodního katalogu.
Projekt brněnského studia ČT přivedli na svět dva režiséři, Mojmír Kučera a Jiří Novák. "Ověřili jsme si, že mnohé legendy opravdu vycházejí ze stejného základu, jen místa se mění. Třeba dramatický případ dvou studentek z brněnské koleje se traduje také o jiných kolejích, v Praze nebo v Plzni," vysvětluje Novák.
"Sám jsem asi polovinu těch příběhů už slyšel v různých verzích. Jeden z nich – o škrtiči, který číhá se strunou na děti ve výtahu – dokonce v Ústí nad Labem, kde jsem vyrůstal," připojuje svou zkušenost Roman Zach. Známý herec cyklem provází v mnoha dokumentárně laděných rolích: vstupuje do děje, glosuje ho, zpovídá odborníky.
Dojde i na duchy
Proč mu tvůrci nesvěřili třeba úlohu některého z temných zabijáků? "Však se s ním diváci dočkají i jiných věcí! Zach projde celým cyklem samostatných epizod skrz naskrz, objeví se v různých podobách i kostýmech, je vždy nablízku – víc už neprozradíme," smějí se režiséři. Jedině Zach také neschází v žádném pokračování Černé sanitky, ale jinak má každý díl nové hrdiny i herecké obsazení. Mimo jiné účinkují Jitka Schneiderová, Bohuslav Klepl nebo Tereza Voříšková.
Nevšedně vystavěná série půlhodinových povídek zahrne co možná nejpestřejší kolekci případů z města, ze vsi, ale i ze Sudet. Připomene, jaké horory se připisují dětským letním táborům, co všechno se může přihodit s obyčejnými rovnátky, jaká nebezpečí číhají ve vypůjčené chatě a při noční jízdě lesem nebo proč se vyvarovat flirtu s cizincem stejně jako až příliš exotických rostlin.
Jiné děsivé historky šířené coby součást moderního folkloru se odehrávají v závodní jídelně, městské hromadné dopravě a na námluvách, dvě se týkají zdánlivě bezpečných setkání: s policejním autem a se záchrankou. A samozřejmě nemohou chybět ani duchové.
Černá sanitka slibuje divákům napětí, nemůže jim však pokaždé zaručit klíčový okamžik klasických detektivek, kdy se dovědí, kdo je vrah a jak se zločin odehrál. "Ne u všech legend je možné dopátrat se jejich reálného základu, nicméně u všech jsme to zkoušeli a někdy jsme zjistili, kde se poprvé objevily a jak se dál šířily," vysvětlují tvůrci. Kvůli faktům dostanou v závěru každé části slovo specialisté v daném oboru počínaje vyšetřovatelem a konče třeba odborným lékařem.
Lékařské horory
Ke strašidelným šeptandám totiž patří i "zaručené" zvěsti o zdravotních hrozbách. Svého času se třeba tradovalo, že kvůli vietnamským milovníkům koupání se v bazénu v Praze-Podolí rozšířili exotičtí červi, kteří proniknou do lidských útrob a rozežerou je na padrť. Podobnou hrůzu šířili bájní škvoři, kteří se prý lidským uchem nepozorovaně prokoušou až do mozku.
A co vlastně zosobňuje titulní Černá sanitka? Špitalo se o ní ještě za minulého režimu, že jezdí krajem a unáší zejména děti, jejichž orgány pak využívá k transplantacím.
