Dokument Stanislava Motla se před televizní premiérou promítne studentům v hrdinově rodné Třebíči. „Jméno Antonín Kalina jsem poprvé slyšel v půli 90. let v Izraeli při debatě s historiky a pamětníky. Bylo to neuvěřitelné. Vůbec jsem nechápal, že se o člověku v Izraeli tak uctívaném u nás vůbec neví,“ říká Motl.
Od Schindlera či Wintona se Kalina lišil tím, že záchranu dětí organizoval v situaci, kdy mu šlo o život. Sám byl totiž politickým vězněm koncentračního tábora, v průvodních listinách gestapa stálo „návrat nežádoucí“. Zemřel roku 1990 v Praze a na jeho činy upozornili až ti, jež zachránil, mimo jiné nositelé Nobelovy ceny Elie Wiesel a Imre Kertész.
Rebel Kalina se dostal do lágru už v roce 1939. „Když začaly přicházet transporty, v každém vlaku byly desítky dětí a Kalina jako zkušený vězeň dobře věděl, že bez pomoci nemají šanci přežít,“ líčí Motl. Právě díky jeho pátrání po způsobech, jak Kalina děti chránil, objevili svého rodáka i v Třebíči.
