Stačil rok a Nova se mohla chlubit rekordní sledovaností i v evropském měřítku: v létě 1995 se na ni dívaly tři čtvrtiny diváků.
„Východoevropané, za komunistické éry krmení nemastnými neslanými pořady státní televize, nyní labužnicky vychutnávají seriály Akta X, Melrose Place a další importované lahůdky,“ napsala tehdy agentura AP.
Léta 1995-1996 znamenala pro Novu absolutní vrchol - i Vladimír Železný však přiznával, že Novu čeká už jen pomalý sestup.
Diváci míří na Primu
Měl pravdu. Od té doby sledovanost televize postupně, ale setrvale klesá. I dnes však má téměř dvojnásobek diváků než její konkurenti. Podle dat z loňského listopadu se na ni dívá 42 procent diváků (ještě před dvěma lety to bylo skoro 50 procent). ČT 1 s Primou zápasí o druhé místo někde kolem 23 procent.
Kam diváci odcházejí? Z čísel je zřejmé, že hlavně k televizi Prima, která naopak od půlky 90. let zaznamenala prudký růst divácké přízně - ještě na jaře 1996 se na ni dívala pouhá tři procenta diváků.
Pro Novu to však nemusí být úplně katastrofální zpráva: její vztahy s Primou jsou téměř přátelské a Prima se k útoku na první místo zjevně v nejbližší době rozhodně nechystá - například už pravidelně vyklízí exkluzivní čas televizního silvestra. „Naším cílem je stabilizovat se na druhém místě na trhu,“ prohlásil nedávno v MF DNES ředitel Primy Martin Dvořák.
Ustálené podobě trhu nahrává i fakt, že pro obě televize nakupuje pořady stejná společnost AQS, a podle Dvořáka „pořadů, o něž mají zájem obě televize, je deset dvacet procent“. (Prima teď v programu sází zejména na komunistické seriály, které Nova vždy odmítala.)
Pro Novu neznamená ohrožení ani ČT, deptaná častými výměnami ředitelů a v poslední době i finanční tísní. „Sledovanost, kterou máme teď, považuji za optimální,“ říká generální ředitel ČT Jiří Janeček.
ČTĚTE TAKÉ:
Nova v lednu opráší archiv
 Libuše Šmuclerová a šéfredaktor redakce publicistiky Radek John na tiskové konferenci u příležitosti 10. výročí TV Nova. |
