Když se na plátnech kin ve filmových týdenících zjevily první záběry z procesu s nacistickými pohlaváry, který se konal v Norimberku od 20. listopadu 1945 do 1. října 1946, rozpoutaly silné emoce. Ale ani s odstupem času nevychladly, jak dokazují spory kolem nejnovější verze dobových událostí.
Na čem se recenze vesměs shodnou, je „úžasný výkon Crowea v životní roli podobné těm, které definovaly rané období jeho kariéry“, píše The Wrap. Také téma si nikdo netroufá zpochybnit, ostatně Hollywood Reporter míní, že „Vanderbiltův impozantní Norimberk nemohl přijít v závažnější době“, a jiní připomínají, že „prevence vzestupu zla je nekonečný projekt, který vyžaduje podobnou bdělost a houževnatost, jakou vyjádřili mnozí z aktérů filmu Norimberk“.
Zdánlivě rutinní vyšetření se mění v osobní souboj, kdy lékař postupně propadá Göringově síle osobnosti a začíná sám v sobě zpochybňovat hranici mezi monstrem a člověkem.
