RECENZE: Nebýt toho bafání, jsou Noční můry příjemné retro o dospívání

Povahu amerického filmu Noční můry z temnot, který distribuce označuje za horor, nejlépe vystihuje široký mezinárodní rozptyl jeho věkové přístupnosti.

U nás vešel do kin s rozumným doporučením „nevhodný do 12 let“, ale v Kanadě se na něj smí teprve od 14, v Norsku od 15 a třeba ve Vietnamu až od 18 let, což už je lehce mimo cílovou skupinu. Protože navzdory mohutnému strašení a středoškolským hrdinům nese příběh, na jehož scénáři i produkci se podílel Guillermo del Toro, vypravěčský půdorys dětské detektivky s příměsí pohádek bratří Grimmů.

Starosvětská nálada městečka o Halloweenu roku 1968, kdy se v letním kině promítá Noc oživlých mrtvol, připomene nádech „sedmdesátek“ ve filmu Super 8, třebaže tady z děje trochu účelově trčí válka ve Vietnamu a finále prezidentských voleb s Richardem Nixonem.

Ale kdyby nebylo lekání, bafání, vrzání, zrychleného dechu či výkřiků „Musíme vypadnout“, daly by se Noční můry z temnot označit za příjemný příběh dospívání včetně dobové muziky a první lásky.

Pochopitelně se tu tradičně pracuje s postupy teenagerské vybíjené, nicméně ji zdůvěrňuje stylizace typické skupinky školních outsiderů, kteří osnují smrduté pomsty na silácké partě místních frajírků. Při jedné takové akci se vyděděnci dostanou do prázdného sídla s tajemnou minulostí, kde objeví zákeřnou knihu, jež si „přečte“ jejich nejskrytější obavy a zhmotní je v realitě.

Noční můry z temnot

60 %

USA, 2019, 107 min

Režie: André Øvredal

Scénář: Dan Hageman, Kevin Hageman

Hrají: Zoe Margaret Colletti, Michael Garza, Austin Zajur, Gabriel Rush, Austin Abrams, Gil Bellows, Dean Norris, Lorraine Toussaint, Natalie Ganzhorn, Javier Botet, Stephanie Belding, Mark Steger

Z předlohy Alvina Schwartze Scary Stories to Tell in the Dark, což je sbírka hrůzostrašného amerického folkloru, vyplyne série roztodivných útoků na hraně děsu a smíchu, od strašáka s vidlemi přes nebožtíkův palec v omáčce až po vřídek na tváři školní krásky, z nějž se vylíhne triková armáda pavouků.

Nicméně nejsilněji zabírá právě pátrání kamarádů po kořenech kletby, takže jako dětská detektivka stojí zážitek nad hororem. Pět procent navíc mu v hodnocení patří za klukovské vtipy glosující vražednou knihu: „Proto já radši nečtu!“

Trailery

Sledovat další díly na iDNES.tv