Marhoulovo Nabarvené ptáče se dostalo do hlavní soutěže v Benátkách

  • 19
Režisér Václav Marhoul se se svým filmem Nabarvené ptáče dostal do hlavní soutěže filmového festivalu v Benátkách. Spolu s devatenácti dalšími snímky bude bojovat o Zlatého lva. „V Česku se na něj fronty stát nebudou,“ říká o černobílém snímku, do kterého se mu podařilo zlákat světově známá herecká jména.

Ještě před vstupem do kin, naplánovaným na 12. září, tak zažije drama Václava Marhoula Nabarvené ptáče zahraniční křest. Režisér a producent, jenž podle slavného stejnojmenného románu Jerzyho Kosińského napsal i scénář, totiž snímek přihlásil na festivaly v Torontu a právě v Benátkách, kde jej vybrali do hlavní soutěže. „Na rovinu, není to film primárně určený pro český, nýbrž pro světový trh. A bez hořkosti čekám, že fronty se na něj stát nebudou,“ prohlašuje Marhoul s tím, že to není ani film válečný, ani film o holokaustu.

Nabarvené ptáče bylo vybráno mezi dvacet filmů hlavní soutěže 76. ročníku festivalu z více než patnácti set přihlášeních snímků. Na podobný úspěch čekal majoritně český film od roku 1994, kdy byl v hlavní soutěži uveden Život a neuvěřitelná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina režiséra Jiřího Menzela.

Příběh osamělého chlapce bloudícího Evropou za druhé světové války děsil čtenáře svou krutostí, kterou ani Marhoul nepopírá, podstatu však vidí jinde. „Ano, dítě je na své pouti mučeno, týráno, znásilňováno, ale hlavní souboj dobra se zlem se odehrává uvnitř dítěte, aniž si to uvědomuje,“ tvrdí.

Každá z devíti kapitol podle něj malého židovského hrdinu, v němž nevzdělaní venkované kvůli tmavší pleti spatřují upíra, posouvá hlouběji do temnot a k vítězství zla.

„Protože děti mají ještě mělkou paměť, jsou vůči hrůze odolnější,“ odvolává se na vědecké výzkumy. Petr Kotlár v hlavní dětské roli musel absolvovat psychologické testy, ale vyšel z nich jako ideální představitel. „Je to veselý extrovertní kluk, který se rád předvádí a v zadku má snad reaktor. Půlku natáčení se bavil fotbalem, pak přešel na parkur, přitom zažil i fyzické útrapy při máčení ve studené vodě či rašelině,“ vypráví Marhoul.

Chlapec se mu vzepřel jen dvakrát. Jednou se mu nelíbil účes, kvůli němuž se mu údajně spolužáci smáli, podruhé poslal Marhoulovi esemesku „Já se vám na to viseru“. Režisér mu odepsal, že dotyčné slovo se píše s tvrdým y, a bylo po vzpouře.

Mezinárodní ambice projektu potvrzuje účast hereckých hvězd, jakými jsou Stellan Skarsgard, Udo Kier nebo Harvey Keitel. „Myslím, že je to také zasáhlo. Keitel mi píše každý měsíc a pokaždé začíná stejně – Václave, co jsi mi to provedl, já na to pořád musím myslet,“ cituje režisér.

Mluví se devět minut

Herce si vybírá zásadně v divadle, castingy nedělá, protože je nenávidí, vidí v nich pro herce potupnou proceduru. Z domácích tváří se objeví třeba Jitka Čvančarová, která si chtěla zahrát i mrtvolu své hrdinky, nebo Radim Fiala, jenž svou úlohu popsal slovy: „Hajzl, co vyplení celou vesnici, role snů“.

Právě nájezd kozáků na osadu patřil k nejnákladnějším položkám. „Postavili jsme ji z reálných materiálů, žádná kašírovaná dekorace, stála čtrnáct milionů a za dva dny jsme ji spálili,“ pochvaluje si Marhoul, že nemusel dělat kompromisy.

Svědčí o tom i čísla. První krok pro získání práv ke knize učinil už v roce 2008. Na výrobu sehnal 175 milionů korun. A výsledný tvar má téměř tři hodiny, přičemž se tu celkem mluví jen devět minut.