Ačkoli Jan Hofman baví v hlavní roli vymydleného vysokoškoláka, který vyšší ocenění než ve firmě najde v podsvětí na způsob Chanova, hlavní kouzlo snímku dodávají Marek Milko v čele lokálního drogového klanu a jeho filmoví synové Julius Oračko, Karel Oračko a René Oračko.
Právě jejich živelnou sebeironií se obrušují případné námitky, že film přiživuje předsudky o romské podstatě vyloučených lokalit s kriminálními jevy. Když se rozkradený majetek vydává za pomoc při stěhování, díky stylizované nadsázce to neuráží a jiné originální motivy (například zarámovaný „Menšík, patron všech Romů“) vyloženě potěší.
Podobně fekální výjevy přeplňují vězeňské prostředí, odkud narkobaron nakonec docela vtipně prchá. A co se nebývalé frekvence i množství zvratků týče, aspiruje Na plech na zápis do Guinnessovy knihy rekordů.