Jan Werich své pohádky z knížky Fimfárum neopakovatelně namluvil v letech 1960-1967 na gramofonovou desku. Základ pentalogii loutkových filmů, kde se prolínají nejpitoresknější postavy jako stvořené k výtvarné i herecké karikatuře, však daly nejen jeho hlas a jedinečné vypravěčské umění. Fimfárum je totiž také nejnovější projekt režisérského tandemu Vlasta Pospíšilová a Aurel Klimt.
Oba režiséři osobitým pojetím vystihují atmosféru Werichových pohádek a vytvářejí k nim adekvátní filmové zpracování. Pohádky v jejich podání nejsou pouhou ilustrací mluveného slova - vtipnými nápady využívají svébytných prostředků loutkové animace. Karikaturou a její nadsázkou zdařile vystihují psychologii a charakter neživých herců – loutek za pomoci výtvarníků Petra Poše a Martina Velíška. Animací, světlem i hudbou dotvářejí atmosféru jednotlivých obrazů i dramatických situací. Vše navíc umocňuje Werichovo autentické průvodní slovo.
Aurel Klimt (1972) se narodil v Žilině, ale od čtyř let žije v Praze, kde také na FAMU vystudoval animovanou tvorbu. Od třetího ročníku se pod vedením profesora Pojara
|
Jak začal Jan Werich psát pohádky? |
|
První z pohádek „O rybáři a jeho ženě“ navyprávěl na gramofonovou desku pro Jana Trnku, syna světově proslulého výtvarníka a animátora Jiřího Trnky, jako dárek k Vánocům. Z dárku se tehdy netěšil pouze malý Jan. Werichův hlas i vyprávěný text se zalíbily také jeho kamarádům. „Těm dětem se to líbí. Napiš nějakou další," pobídl tehdy Wericha Trnka. |
Vlasta Pospíšilová (1935) je absolventkou Vyšší školy uměleckoprůmyslové, kde se specializovala na loutkářství a scénické výtvarnictví. V roce 1956 byla přijata jako asistentka animátora do Studia loutkového filmu v Praze (nyní Krátký film Praha, Studio Jiřího Trnky). Zde pod uměleckým vedením Jiřího Trnky získala při přípravě celovečerního loutkového filmu Sen noci svatojánské základ pro svou profesi. Na filmech Archanděl Gabriel a Paní Husa a Kybernetická babička pak pracovala již jako samostatná animátorka. Spolupracovala však i na dlouhé řadě dalších filmů - vytvořila například loutku-dvojníka živého herce v televizním seriálu Pan Tau.
Od konce 70. let se Vlasta Pospíšilová intenzivně věnuje režírování loutkových filmů pro děti. Ve Fimfáru jí patří filmy Lakomá Barka (1987), Až opadá listí z dubu (1991) a Splněný sen (2002).
|
FIMFÁRUM JANA WERICHA - ČR, (2002) | |
| Režie | Aurel Klimt, Vlasta Pospíšilová |
|
Scénář |
Aurel Klimt, Jiří Kubíček |
| Produkce | Krátký film a.s., Česká televize, Aurel Klimt a Martin Vandas |
| Kamera | Zdeněk Pospíšil, Vladimír Malík |
| Hudba | Petr Hapka, Vladimír Merta, Miroslav Wanek, Miroslav Kořínek, Petr „Komár“ Soudek |
| Žánr | loutková pohádka |
| Délka | 98 minut |
|
Fimfárum Jana Wericha- premiéra | |
| Kina | 28. listopadu 2002 |
 Fotografie z povídky Až opadá listí filmu Fimfárum. |
 Fotografie z povídky Až opadá listí filmu Fimfárum. |
 Fotografie z povídky Lakomá Barka filmu Fimfárum. |
 Fotografie z povídky Lakomá Barka filmu Fimfárum. |
 Fotografie z povídky Fimfárum stejnojmenného filmu. |
 Fotografie z povídky Fimfárum stejnojmenného filmu. |
 Fotografie z povídky Fimfárum stejnojmenného filmu. |
 Fotografie z povídky Fimfárum stejnojmenného filmu. |
 Návrh na ztvárnění filmové povídky František Nebojsa (Fimfárum). |
 Návrh na ztvárnění filmové povídky František Nebojsa (Fimfárum). |
 Návrh na ztvárnění filmové povídky František Nebojsa (Fimfárum). |
 Fotografie z povídky Splněný sen filmu Fimfárum. |
 Fotografie z povídky Splněný sen filmu Fimfárum. |
 Fotografie z povídky Splněný sen filmu Fimfárum. |
