Hned úvodní epizoda, ještě s vánoční náladou v pozadí, poodhalí profesi hraničící se zázrakem. Lubomír Hašlík, gynekolog a porodník z Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí, je zástupcem fetální medicíny, tedy oboru týkajícího se lidského plodu. Laicky řečeno, operuje děti ještě nenarozené.
Nástěnka s fotografiemi pacientů, kteří by bez takového zásahu nepřežili, je výmluvná stejně jako každoroční setkání s nimi. Patří sem však též lékařovo přiznání, že během takových radostných okamžiků má před očima i rodiče, jejichž očekávaní potomci takové štěstí neměli.
K mistrovským lékařům se vesměs váže příjemně antihvězdná bezprostřednost, věcnost a nadhled. Hašlík třeba beze studu zveřejní svou „těžkou pubertu“, kdy rozhodně nepatřil ke školním premiantům, s úsměvem popíše brigádu v porodnici během studií a když se uprostřed rozhovoru omluví – Paní rodí, musím běžet, není to jen slovní obrat: opravdu utíká. Rodinné zázemí se dvěma syny pak vtělí do poznámky, že teď chce být co nejvíc s nimi: „Profesura počká, až odrostou a budu pro ně trapnej.“
RECENZE: Český doktor, dobrý doktor, vzkazuje cyklus Mistři medicíny |
Rovněž Lucie Hrdličková má na starost děti, ovšem poskytuje takzvanou podpůrnou péči na dětské onkologii, což znamená případy těžké až osudové. Ale při vší profesionalitě lékařka nepředstírá, že se jí lidsky nedotknou: „Taky se dojímáme, když den co den vidíme tu nespravedlnost, že jsou děti nemocné. Proto jsem zavedla na každé naší poradě alespoň kolečko dobrých zpráv,“ prozrazuje Hrdličková, která nerada používá výraz paliativní péče, obecně spojovaný s neodvratností konce.
Koneckonců i tady se dějí zázraky, mezi bývalé pacienty patří třeba nynější uznávaná výtvarnice Eliška Podzimková, která s lékaři nadále spolupracuje a jak v Mistrech medicíny vypráví, právě o dětech s nádorovým onemocněním chystá animovaný seriál Plešouni.
Cyklus portrétů opírá svou rozmanitost jednak o vypravěčský styl tří režisérů – střídají se Kamila Vondrová, Viktor Polesný a Oskar Reif, jednak o hledání výjimečných osobností napříč celou republikou.
Tak se zástupcem lékařů z regionů stal například Ladislav Pešl, zakladatel kardiologického oddělení nemocnice v Českých Budějovicích. „V Praze už se operovalo, kdežto tady lidi umírali na infarkt, než tam s nimi sanitka dojela; když ne hned na první, tak na druhý infarkt určitě,“ shrnuje střízlivě někdejší stav.
Když si přečetl knihu o doktoru Christiaanu Barnardovi, který jako první provedl úspěšnou transplantaci srdce, měl prý o svém budoucím směřování rázem jasno. A v 90. letech, kdy se síť kardiocenter v Česku rozrůstala, dojížděl tři roky do Německa, kde se učil moderním metodám od tamních kolegů. „Jsem nádeník medicíny a tam jsem šťastný,“ formuluje Pešl svou profesní dráhu.
Vedle premiérové série televizních portrétů uznávaných lékařů si lze připomenout i některé z předchozích řad, a to prostřednictvím knihy Mistři medicíny, souboru knižních rozhovorů, který právě vyšel v Edici ČT. Dvacet zpovídaných se tu dostane k otázkám, na které pro obrazovku nezbyl prostor a čas. Všechny již uvedené části cyklu jsou rovněž k dispozici v iVysílání.
