RECENZE: Casey Affleck si jasně říká o Oscara. Bratra Bena přehrává

Šest oscarových nominací má Místo u moře, které právě vstupuje do našich kin. A z nich se největší šance právem dávají Caseymu Affleckovi, jenž za roli nedobrovolného navrátilce do rodných míst získal už Zlatý glóbus.

Střízlivě vyprávěné rodinné drama Místo u moře bojuje také v kategorii nejlepší film roku, Kenneth Lonergan je navržen za scénář i režii a herecké nominace doplňují Michelle Williamsová jako hrdinova exmanželka i skvělý Lucas Hedges coby osiřelý synovec.

Každý z nich a všichni dohromady vytvářejí vnitřní sílu navenek tichého příběhu. Nicméně Casey Affleck tu přehrává staršího a známějšího bratra Bena Afflecka způsobem, jímž si o sošku přímo říká – tím spíše, že jde o postavu mlčenlivou, vystupující až na občasné výbuchy spíše v omluvné defenzivě.

Čistě, střídmě, bez ozdob i vysvětlivek prochází osamělý domovník každodenním stereotypem: odhází sníh, spraví kohoutky, vymění žárovky, dá si pár piv, usne u televize a ráno němý svědek životů jednotlivých nájemníků vyrazí za údržbou zas; jako Instalatér z Tuchlovic.

Na rozdíl od něj však Affleckův hrdina neuhýbá činům. Když mu zemře nemocný bratr, jede do přímořského rodiště zařídit, co je třeba, počínaje pohřbem a konče pizzou pro synovce, jehož matka alkoholička dávno zmizela. Ať dělá cokoli, dělá to věcně, realisticky, prakticky; vykazuje vrcholné sebeovládání, zatímco dávní známí kolem něj našlapují s podivnými rozpaky.

Proč vlastně a z jakého důvodu se odmítá vrátit, ač jej bratr ustavil poručníkem svého syna – teenagera přebíjejícího zármutek v postelích spolužaček, vyjde najevo postupně v pasážích z minulosti. Pravda je, že Lonergan nadělil svému hrdinovi snad nejhorší možné trauma, nejtěžší výčitky svědomí s nejhrubším citovým vydíráním. Ale pravda také je, že i vypjaté reminiscence buduje bez kudrlinek mlžných oparů, zdrženlivě, prozaicky.

Místo u moře

75 %

USA, 2016, 137 min

Režie: Kenneth Lonergan

Scénář: Kenneth Lonergan

Hrají: Casey Affleck, Ben O'Brien, Kyle Chandler, Richard Donelly

Mrazivá nálada konce světa s jeho vlastní historickou pamětí tvoří dokonalý půdorys pro to klíčové, co se odehrává dnes, pro vývoj vztahu mezi strýcem a synovcem, ve kterém nechybí ani šibeniční humor, ani přirozené sobectví mládí: „Co záleží na tvém životě?!“

A lehkou nechuť k povaze tragédie, z níž se děs rodí až příliš snadno, vyváží fakt, že Místo u moře nepracuje s prozřením, osvícením, smířením. Stačí mu pochopení.