Točit pro děti není nic podřadného, i když si to spousta kolegů myslí, říká Maurerová

Veselá, nestárnoucí, energická. Slova, která se v médiích skloňují společně se jménem herečky a moderátorky Michaely Maurerové už déle než dvacet let. „Je to zavazující. Lidé pak očekávají, že přijdu vždycky s dobrou náladou a budu vypadat mladistvě,“ říká v Rozstřelu. V rozhovoru vypráví dál o seriálu Ulice, letitém působení na Déčku i svých hereckých začátcích.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Je herečce škatulka té „pozitivní a vysmáté“ v něčem překážkou? „Každá škatulka vás omezuje. Hlavně v tom, že už pak nikdo nevyzkouší polohu, která by vám seděla víc. Myslím, že bych byla skvělá herečka dramatických nebo těžších rolí, ale vzhledem k té pozitivitě se mnou spojené, mě často obsazují do rolí lehčích, někdy až naivek,“ popisuje.

Přes léto je na televizní obrazovce Michaela Maurerová k vidění v pořadu Tamtam na Déčku, ve kterém společně s kolegou Markem Němcem představují tipy pro rodiče a děti na víkendové výlety a aktivity po Česku. „Nazývám to takovým Objektivem pro děti... Já mám tuhle práci velmi ráda. Spousta mých kolegů to bere jako něco trošku podřadnějšího dělat věci pro děti, ale já si to nemyslím. Dětský divák je totiž ten nejkritičtější divák a šéf,“ míní.

Ne nadarmo se také říká, že je zároveň nejupřímnější. „Ano, je velmi těžké děti zaujmout a naučit se s nimi komunikovat tak, aby měly pocit, že je berete jako partnera... Ale díky tomu všemu si vychovávám další diváky, kteří na mě třeba nezapomenou a to je super,“ vysvětluje.

Už i na mě vyrostli

Zapomenout se nedá ani na postavu Digi ze seriálu Ulice, která neodmyslitelně patří k začátkům oblíbeného seriálu televize Nova. Od odvysílání jeho prvního dílu příští rok uplyne dvacet let. „Ano, už se mi i stává, že mě lidi zastavují na ulici a říkají, jak na mě vyrostli. Já jsem za Digi hrozně ráda, protože to byl ten jeden z těch zásadních zlomů a katapultů v mé kariéře,“ vzpomíná.

„Když na mě někdo narazí v tramvaji a a já tam stojím obložená nákupem a dětmi, tak už si jako punkerka s krátkou ofinkou Digi nepřipadám, ale někde uvnitř tam pořád je. A taky zestárla. Když jsem se k Digi po sedmileté pauze před lety vracela, žila podobný život jako já a bylo to někdy velmi vyčerpávající. To, co jsem točila, jsem doma i žila. Digi mi tenkrát byla psána trochu na tělo. Kopírovala můj temperament i způsob fungování. Myslím, že díky tomu to na diváky tak dobře fungovalo,“ říká.

V rozhovoru se dál dozvíte, jaké má Michaela Maurerová vzpomínky na režiséra Karla Kachyňu, u něhož před kamerou debutovala ještě v dětství. Vzpomene také na to, jakou roli v jejím hereckém životě sehrál Boris Rösner, jak dál vzpomíná na začátky seriálu Ulice i režiséra Dušana Kleina a blíže promluví také o Velké prázdninové soutěži, která probíhá na Déčku.