Podle režiséra Petra Slavíka, který konec natáčení po sedmi letech od příprav scénáře oznámil na karlovarském festivalu, nevypráví film o Alzheimerově chorobě. Nemoc je „jen katalyzátorem vztahů v rodině“, kam patří ještě Antonio Šoposki jako vnuk, a také zdrojem humoru. „Ale není to smích za každou cenu,“ podotýká Roden.
Při styku s nemocnými cítí člověk jistý ostych, tápe, jak se k nim chovat. Je to stejné při natáčení, kde se nemoc jen předstírá?
Samozřejmě herec vychází i z vlastních zkušeností, ale při filmování je to především věc dohody, jak se má jeho postava chovat, a když se nemoc odehrává jen „jako“, je to přece jenom jiné.
Stane se, že když dětem pustím něco, co by měly podle mě vidět, za chvíli znuděně odejdou.
