Sedmasedmdesátiletá slovenská herečka Magda Vášáryová převezme Cenu prezidenta Mezinárodního filmového festivalu na slavnostním zakončení. Herečku proslavily role v Marketě Lazarové či Postřižinách.
Festival chce oceněním jedné z nejvýraznějších slovenských hereček vyjádřit nejen respekt k její herecké práci, ale i připomenout jedinečné umělecké propojení českých a slovenských filmařů, kteří tvořili společnou filmovou historii, jak informoval výkonný ředitel MFF Karlovy Vary Kryštof Mucha.
„Karlovarský festival uvede jako poctu Magdě Vášáryové film Juraje Jakubiska Vtáčkovia, siroty a blázni. Snímek, na jehož scénáři Jakubisko spolupracoval se spisovatelem Karolem Sidonem,“ uvedli pořadatelé.
Festival každý rok znovuuvádí slavný český film, který se dočkal restaurované podoby. Letos to bude komedie Kopytem sem, kopytem tam (1988) režisérky Věry Chytilové. Tedy snímek, který se právě ve Varech natáčel.
Tvůrčí souznění tehdy režisérka našla v členech Divadla Sklep. Ve filmu hrají Tomáš Hanák, Milan Šteindler, David Vávra, Tereza Kučerová a dále Chantal Poullain či Jiří Bartoška. Hanák, Šteindler a Vávra restaurovaný film na festivalu osobně uvedou.
V centru generačního portrétu třicátníků je skupina přátel, kteří se baví pravidelným popíjením, často hraničními žerty a nezávaznými sexuálními dobrodružstvími. Ovšem jen do chvíle, než rozevlátý, promiskuitní Pepe skončí v nemocnici. Následný anonymní krevní test, jemuž se skupinka mužů a žen podrobí, ukáže, že jeden člen nebo členka furiantské partičky je HIV pozitivní.
Šedesátku MFF Karlovy Vary připomene výstava v ulicích, která bude vyprávět jeho historii. A to včetně prvního ročníku ještě v Mariánských Lázních roku 1946. Speciální programová sekce Návrat k pramenům pak nabídne dvacet filmů z dějin festivalu.
Festivalový štáb bude nově oděn do černého a volného oblečení. Motivem 60. ročníku bude červený koberec jako místo setkávání diváků i filmových hvězd. „Přemýšleli jsme tentokrát, co by nejlépe vyjádřilo oslavu osmdesáti let existence festivalu a jeho 60. ročník, a rozhodli jsme se pro symboliku červeného koberce. Navrhli jsme ho v maximální jednoduchosti tak, aby mohl vyvolat různé asociace i interpretace a symbolizovat festival,“ říkají Jonatan Kuna a Aleš Najbrt ze Studia Najbrt.
První tiskové konference k novému ročníku festivalu se zúčastnil i ministr kultury Oto Klempíř. Ten zde prohlásil, že se nyní cítí být daleko více manažerem než umělcem. „Málokdo umí takovou návratnost prostředků jako karlovarský festival. Stát investuje tam, kde vidí reálné výsledky,“ uvedl na konto filmové přehlídky.
Neziskovým partnerem festivalu bude nadace Vize 97 Dagmar Havlové. Festival proto připomene přítomnost Václava Havla na MFF, jeho pobyty zde i pomoc filmové přehlídce. „Dole v Becher’s baru Václav rád zpíval s kamarády, i když ne moc čistě,“ uvedla Havlová a symbolicky „tam nahoru“ pozdravila Václava Havla s Jiřím Bartoškou u piva.
Do projektu s názvem Book-to-Screen at KVIFF, který chce posílit spolupráci mezi filmovým a knižním odvětvím a vytvořit trh s filmovými právy k adaptacím literárních předloh ze střední a východní Evropy, mohou zájemci přihlásit knihy, k nimž vlastní filmová práva.
Mezinárodní porota vybere z přihlášek pět až deset děl, která budou představena na festivalu domácím i zahraničním producentům. Součástí programu bude kromě prezentací knih také panelová diskuse zaměřená na filmové adaptace.
Současně hledá uchazeče sekce KVIFF Central Stage, která představuje třetí a další hrané celovečerní filmy etablovaných tvůrců ze střední Evropy, upozorňuje na připravované hrané filmy v pokročilé fázi financování a rozvíjí koprodukční příležitosti v rámci regionu. V podpoře odvážných přístupů v tvorbě pokračuje i program KVIFF Talents.
Marketa Lazarová i rozpustilá správcováPrůlomovou rolí Magdy Vášáryové (*1948) se na počátku herecké dráhy stala titulní úloha v historickém dramatu Františka Vláčila Marketa Lazarová z roku 1967. Toto dílo bylo hlasováním domácích filmových kritiků a publicistů v roce 1998 zvoleno nejvýznamnějším titulem stoleté tuzemské kinematografické historie. Film byl v roce 2011 digitálně restaurován, světová premiéra digitálně restaurované verze Markety Lazarové se konala v témže roce na 46. MFF Karlovy Vary. Vášáryová po hereckém povolání podle vlastních slov netoužila, po dokončení matematicko-fyzikálního gymnázia vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Mezinárodní ohlas Markety Lazarové však přinesl další herecké nabídky. S Jakubiskem natočila povídkový film Zbehovia a pútnici uvedený na filmovém festivalu v Benátkách a drama Vtáčkovia, siroty a blázni. Oba snímky za komunistického režimu skončily v trezoru. Společně s Janem Třískou vytvořili titulní úlohy v pohádce Radúz a Mahulena, hlavní ženskou roli ztvárnila rovněž v osobité adaptaci románu Julese Vernea Na kometě v režii Karla Zemana nebo v pohádce Princ Bajaja. Po vysokoškolském studiu začala účinkovat v Divadle Na korze, následně působila na Nové scéně v Bratislavě a ve Slovenském národním divadle. S Jaromilem Jirešem natočila životopisný snímek ... a pozdravuji vlaštovky, pravidelně se objevovala v televizních filmech a inscenacích. Spolupráci s Petrem Weiglem si zopakovala na filmové verzi Dvořákovy opery Rusalka. Mimořádnou diváckou popularitu jí v polovině 80. let přinesla úloha rozpustilé správcové z komedie Postřižiny, kterou podle předlohy Bohumila Hrabala režíroval Jiří Menzel. Další setkání s Jirešem pak představovalo životopisné drama o skladateli Leoši Janáčkovi Lev s bílou hřívou. Hereckou kariéru uzavřela psychologickým dramatem Súkromné životy v režii Dušana Hanáka. Po sametové revoluci přijala nabídku prezidenta Václava Havla a stala se velvyslankyní tehdejšího Československa v Rakousku, v letech 2000 až 2005 působila jako velvyslankyně Slovenska v Polsku. Nadále se angažovala v politice i veřejném životě. Je autorkou několika knih, vloni vyšel obsáhlý knižní rozhovor Než zmizím, v němž se otevřeně vyslovuje k aktuálním společenským otázkám. Zdroj: ČTK |






















