Stejný a současně jiný. Že se stesk po zesnulém festivalovém prezidentovi Jiřím Bartoškovi zpeněží v podobě triček s jeho portrétem, může vypadat jako posmrtné kupčení s legendou, ale suvenýr šel na dračku a výtěžek na dobrou věc, pro nadaci Sue Ryder.
Podobně se lidé zastavovali u Bartoškových portrétů na kolonádě, fotili s nimi, posílali jim vzdušné polibky nebo prostě jen tiše postáli, než vyrazili dál za běžnou festivalovou kratochvílí: do kina, na pivo, pro rohlíky a pláštěnku.
Možná byl znát mírný posun od nepsaného zvykového práva přirozeného vkusu k úřední protokolárnosti, ale to už je na korunních princích krále Bartošky, aby udrželi křehkou rovnováhu mezi oběma festivalovými světy.
