Rodák z Curychu se proslavil rolemi otce trpasličího hrdiny v oscarovém snímku Plechový bubínek, čeští diváci ho znali především jako vůdce banditů Santera ve Vinnetouovi.
Podle Bildu zemřel Adorf ve středu po krátké nemoci ve svém bytě v Paříži. Německá média jej titulují jako jednoho z nejvýznamnějších a nejvšestrannějších německých herců současnosti. Na filmovém plátně ztvárnil více než dvě stovky rolí, hrál také v divadle. Kromě Německa působil profesně často také v Itálii.
Mario Adorf se narodil v roce 1930 v Curychu jako syn italského chirurga a německé sestřičky. Jeho otec ale byl ženatý, a tak malý Mario vyrůstal jen se svou svobodnou matkou.
V polovině 50. let se stal členem mnichovského divadla Münchner Kammerspiele, kde vystupoval do roku 1962. Na plátně Adorf debutoval v roce 1954 ve válečném snímku Jednotka 08/15 - Před bojem, o tři roky později na sebe upozornil rolí masového vraha v kriminálním dramatu Bruna Lüdkeho Noc, ve které přišel ďábel z roku 1957.
Brzy se vypracoval mezi nejvýraznější německé divadelní i filmové herce své generace. Ve filmu Vinnetou z roku 1963 podle literární předlohy Karla Maye ztvárnil Adorf padoucha Fredericka Santera, který zastřelil Nšo-či, sestru náčelníka Apačů Vinnetoua. Především z této role je známý také v Česku. K příběhům podle Mayových románů se Adorf po letech vrátil jako Santer senior v rozpačitě přijaté televizní minisérii z roku 2016.
Kritiky zaujal jako komisař Beizmenn ve snímku Ztracená čest Kateřiny Blumové (1975) či v adaptaci románu Güntera Grasse Plechový bubínek. V ní ztvárnil postavu Alfreda Matzeratha, otce hlavního hrdiny Oskara. Film z roku 1979 získal cenu americké filmové akademie Oscar za nejlepší cizojazyčný snímek.
Během své dlouhé kariéry spolupracoval Mario Adorf s mnoha předními evropskými režiséry, zahrál si ve více než 170 filmech a ztvárnil i řadu divadelních postav. Působil v Itálii i v Hollywoodu, před kamerou se naposledy objevil před šesti lety jako devadesátník v boxerském dramatu Real Fight.
Největší popularitu si dvakrát ženatý herec získal v Německu, kde obdržel také několik cen, například předloni mu udělili ocenění za celoživotní dílo na prestižních Německých televizních cenách.
Napsal autobiografické knihy, třeba Defenestrace (1996), a nazpíval také několik šansonů. Veřejně se angažoval, mimo jiné byl stoupencem flexibilnější imigrační politiky. V rozhovoru s německým časopisem Cicero řekl, že by se lidé neměli bezpodmínečně integrovat nebo asimilovat, ale spíše by se měla přizpůsobit německá společnost, jak se to podle něj v minulosti podařilo s Italy nebo Poláky. „Nevěřím v nekonečný růst. Kapitalismus jednou skončí,“ řekl v jednom rozhovoru sociálně zaměřený Adorf.
