Zápletka je prostá. Malcolm miluje Marii a Marie miluje Malcolma. Jenže mladý a nadějný režisér Malcolm půvabné dívce s problematickou minulostí na premiéře svého filmu nepoděkoval.
Filmu, jehož děj vychází z jejího boje se závislostí a sebedestruktivními sklony. Sto šest minut je proto naplněných partnerským konverzačním soubojem, který osciluje mezi psychotickými, milostnými a tragikomickými projevy.
Před kamerou se za celou dobu neobjeví nikdo jiný než populární Zendaya a John David Washington, syn herce Denzela Washingtona. Přesto to chvílemi působí, jako by na plátně bylo postav víc. A to nejen díky znamenitému ztvárnění rozpolcené Marie, ale hlavně kvůli autorovi scénáře a režisérovi v jedné osobě Samu Levinsonovi.
Tam, kde jeho novinka opouští škatuli vztahového dramatu, se totiž stává černobílou audiovizuální esejí o vztahu umění a kritiky. O vztahu filmařů a kritiků. O neukojitelné potřebě (obzvlášť amerických) novinářů každou situaci na plátně politizovat. Obzvlášť když jde o dílo filmaře černé pleti. Levinson přitom ale netlačí na pilu, jak by se nabízelo.
Naopak, Malcolmův několikaminutový monolog reagující na právě publikovanou recenzi, je jedním z nejuvěřitelnějších i nejkomičtějších momentů celého filmu (včetně vycizelované narážky na placený novinový obsah na internetu). Odkrývá navíc Washingtonův herecký potenciál, který se on sám rozhodl plnohodnotně rozvíjet až po třicítce. Loni si zahrál v dramatu Tenet Christophera Nolana.
Zbytečné dohady
Přesto se zahraniční kritika postavila na zadní a Levinsona obvinila z alibismu. Privilegovaný, Hollywoodem odkojený běloch, syn režiséra oscarového dramatu Rain Man, bude říkat, co si myslí o jejich psaní? To se přece nesmí. Recipročně tento proces fungovat nemůže, ukazují svým jedovatým prskáním schovaným za obhajobu nejmenované kolegyně z LA Times, o které se ve filmu mluví.
Přitom ještě dva roky zpátky se z Levinsona mohli všichni pominout, když HBO uvedlo první sérii jeho seriálu Euforie. Už tehdy však bylo patrné, že Levinsonova tvorba nese jisté prvky narcismu. Vždy ale v míře a s řemeslnou precizností.
Podstatnější než celá tato diskuse jsou navíc znamenité herecké výkony i vizuální síla filmu, za kterou Levinson může vděčit dalším kolegům z Euforie – kameramanovi Marcellu Révimu a šéfovi výpravy Michaelovi Grasleymu.
Navíc se drama Malcolm a Marie natáčené na klasický 35mm film řadí k jedné z prvních hollywoodských „pandemických produkcí”.
Na place, v legendárním Caterpillar House, bylo vždy přítomno jen dvanáct členů štábu a vládly zde přísné hygienické podmínky. Kostýmy a make-up si Zendaya i Washington obstarávali sami. Netflix za práva k filmu zaplatil 30 milionu dolarů, čímž předčil veškeré nabídky společností HBO, Amazon i Apple.
Co tedy to v úvodu zmiňované poselství, srdce a jiskra? Malcolm a Marie má nakonec všechno. Jen na tom srdci by ještě mohl Levinson trochu zapracovat. A možná neplýtvat tolik energie a času na zbytečné bitvy, když tu jsou jiné, mnohem důležitější.
