Viktor Dvořák, který se proslavil v titulní roli životopisu Havel, a Bára Jánová známá ze seriálu Slunečná ztělesní v historickém dramatu Ležáky ústřední role skutečných obyvatel vsi. Před kamerou se objeví také Martin Dejdar, Ladislav Ondřej, Peter Pecha, Marie Ludvíková, Miroslav Novotný nebo Karel Hábl.
Za projektem stojí režisér a současně jeden z producentů Tomáš Magnusek, který jej považuje za „vrchol svého uměleckého snažení“, a scenárista Miloš Pilař, jenž před dvanácti lety natočil na stejné téma dokumentární drama Ležáky 42. „Kdo zapomene na svou minulost, nemůže se divit, že se historie opakuje,“ vysvětlil Pilař, proč se k látce vrátil.
„Tragické téma Ležáků si mě našlo díky hereckému kolegovi Miroslavu Novotnému. Navštívil mne a nabídl mi zajímavý námět. Hned jsem pochopil, že to bude milník mé profesní kariéry,“ popsal Magnusek setkání s příběhem, na který se dlouho připravoval a jehož prostřednictvím se prý chce vymanit ze škatulky, v níž se ocitl kvůli svým předchozím pracím.
Ležáky plánují premiéru na rok 2024. Letos v květnu začínají zkoušky, drtivá většina obrazů se bude natáčet příští rok, nicméně první filmová klapka padne 24. června přímo v Ležákách při slavnostní pietní akci připomínající události, od nichž uplyne osmdesát let.
„Postavíme filmovou osadu na základech původních domů, přímo na místě dnešního památníku osady Ležáky. Kulisy bývalou vesnici znovu oživí a my využijeme autentičnost místa k působivějšímu vyprávění našeho příběhu,“ slibuje tvůrčí tým.
Patří do něj mimo jiné kameraman Antonio Riestra, nominovaný na Českého lva za tematicky příbuzné Lidice, Ivo Strangmüller, držitel lví sošky za masky filmu Nabarvené ptáče, či Steve Lichtag coby koproducent, který si vzal na starost i zahraniční distribuci.
 |
Osudy obyvatel malé obce na Chrudimsku, jež byla Němci srovnána se zemí jako odplata za ukrývání vysílačky parašutistické skupiny Silver A, chtějí autoři filmu přiblížit zejména mladým. „Už během natáčení počítáme s pozorností škol a vyhradíme několik dní pro jejich návštěvy,“ plánují.
Na rozdíl od Lidic, které stihl za války shodný osud, nebyly Ležáky nikdy obnoveny. Ze všech obyvatel přežily pouze dvě děti vybrané k převýchově v Německu, malé neteře ústředních aktérů tragédie, odbojáře Jindřicha Švandy a jeho ženy. Jejich mlýn, kde se dočasně ukrýval radista i s vysílačkou, byl vypálen jako první. „Herce jsme vybírali i podle podoby,“ podotkl režisér k obsazení Dvořáka s Jánovou do rolí Švandových.
Až doposud byly Ležáky inspirací pouze pro filmové dokumenty, podobně na tom byly po léta Lidice, které se hrané verze dočkaly v roce 2011.
