V Rusku 20. století, v šílené zemi za šílené doby, se odehrává příběh básnířky se slibnou kariérou, která nejprve podporovala bolševickou revoluci, záhy však vystřízlivěla a stálo ji to dvaadvacet let života v trestních táborech.
Film založený na skutečných osudech Anny Barkové přivedou na svět tři ženy. Scenáristka a režisérka Marta Nováková, pro niž je projekt 8 hlav šílenství druhou prací po prvotině Marta. Producentka Julietta Sichel, která dlouho působila v programovém oddělení karlovarského festivalu. A zpěvačka Aneta Langerová, pro niž se postava básnířky stane hereckým debutem. Na své hrdince obdivuje "bohatý vnitřní svět, díky kterému přežila všechny hrůzy doby". Přesto ji režisérka musela rok přemlouvat.
"Nejdřív mě požádala, abych nazpívala píseň z lágru. V ruštině, ač neumím rusky ani slovo. Ale lákalo mě to. A sotva jsem slíbila, protože se mi líbily scénář i píseň, dostala režisérka další nápad: že mě do filmu i obsadí," líčí zpěvačka.
Zprvu Langerová odmítala, jenže režisérka se nevzdala a opakovala, že záměrně chce do hlavní role neškolenou autentickou osobnost, jež nebude nic předstírat. Takže po zdlouhavém rozhodování nakonec Langerová své první velké filmové sólo přijala. "Pevně věřím, že režisérka ví, co dělá, a v duchu se modlím, abych jí to nezkazila," přiznává zpěvačka.
"Jestli umí hrát, mě vlastně vůbec nezajímalo. Důležitější pro mě bylo, jak vnímá postavu, jak na ni reaguje," popisuje filmařka setkání s Langerovou, podle vlastních slov "charizmatickou, někdy nejistou, upřímnou, otevřenou a vtipnou osobou". Vedle zpěvačky se na plátně objeví Zuzana Fialová, Viktorie Čermáková, Marie Štípková, Luboš Veselý či Martin Sitta.
Na přípravě náročného projektu, jejž popisuje jako "věčný zápas umělce s vnějšími okolnostmi, ale také s vlastními běsy a touhami", pracuje režisérka pět let; kvůli sběru materiálu se několikrát vydala po sibiřských stopách stalinských lágrů. O víkendu se rozeběhla zimní část natáčení, které štáb zavede od metropole přes Rabštejn až po Krušné hory. Výkonným producentem je Viktor Schwarcz ze společnosti Cineart, na koprodukci se mimo jiné podílí ČT.
Vedle bizarního údělu ženy, již do listu Pravda přivedla ještě Leninova sestra a teprve skoro půl století poté se na přímluvu kolegů literátů směla vrátit do Moskvy, slibuje film i nezvyklé postupy, animované vsuvky či pseudodokumentární záběry. Do kin se chystá na přelomu jara a léta 2014.
