Je rok 1914 a do Mladé Boleslavi přijela kočovná herecká společnost. Dospělí chystají představení a jejich děti nastupují na pár dní do místní školy. Do jedné třídy zamíří i sedmiletý Ladislav Pech. Je zase mezi cizími dětmi, jako už tolikrát. Už dopředu se čeká, že bude hloupý, zanedbaný a že něco provede.
Když se po pár dnech ve třídě ztratí pero, je všem hned jasné, že ho ukradl „ten novej“ – komediant Pech. Učitel se promění ve vyšetřovatele. „Pech, k tabuli! Zvednout ruce! Levá kapsa.“ Nic. „Pravá kapsa.“ Nic. „Kapsa u kalhot.“ Nic!? Ten je mazanej, kam to mohl schovat?
Chlapci je z té ostudy špatně, cítí, že se toho hnusného pocitu už nikdy nezbaví. Zraňuje ho obrovská křivda od lidí, kteří o životě herců nic nevědí. Když jim řeknete Shakespeare, myslí, že se to maže na chleba. Malý Ladislav si umane, že všem, kdo ho měli za kapsáře, ukáže. Stane se hercem. Velkým hercem, uznávaným a respektovaným umělcem.
Dostal z ní strach, a tak vždy rychle mizel. Jednou se však schovala na neobvyklém místě, a když ji míjel, vychrstla na něj neznámou tekutinu.



















